Jak mohou vzdělavatelé zvýšit zájem dospělých o celoživotní učení? Řešením může být preciznější formulování přínosu, zapojení komunitních vazeb či akcent na pozitivní zážitek z učení. Přispět může také spolupráce aktérů v regionu.
Jak namotivovat dospělé, aby se účastnili celoživotního učení? Odpovědi hledali účastníci v rámci dalších ze série regionálních seminářů projektu Evropská agenda pro učení dospělých. Vzdělavatelé dospělých ze Zlínského a Pardubického kraje formulovali překážky v cestě dospělých za rozvojem, ale i zkušenosti a nápady, jak tyto bariéry překonat.
Související články:
- Jak motivovat dospělé ke vzdělávání v 7 bodech
- Na vzdělávání není nikdy pozdě aneb Střípky ze semináře Jak motivovat dospělé ke vzdělávání v Pardubickém kraji
Proč se „nechtějí“ vzdělávat?
Vzdělávání může být pro jednoho drahé, pro druhého daleko, další zase na něj nemá čas. Důvody neúčasti jsou ale podle vzdělavatelů komplexnější a souvisejí s tím, jak na celoživotní učení nahlíží společnost.
Vzdělávání má pro dospělé nízkou hodnotu
Dospělí často nepociťují potřebu se vzdělávat a nevidí v dalším vzdělávání smysl. Benefity z něho plynoucí jsou pro ně hůře srozumitelné a nejsou ani jednoduše vyčíslitelné. „Návratnost“ investovaného času či peněz do vzdělávání tak není na první pohled zřejmá.
Chybí silnější vazba mezi vzděláváním a prací
Vzdělávání není samozřejmou součástí pracovních podmínek. Další rozvoj dovedností zaměstnavatelé mnohdy nevyžadují a od zaměstnanců se většinou neočekává. Vzdělávání tak bývá vnímáno odděleně od pracovního života. V důsledku toho dochází k redukci celoživotního učení na nárazové vzdělávací akce namísto podporování procesu učení odvíjejícího se napříč lidským životem.
Není jednotná koncepce
Nalákat dospělé do celoživotního učení je těžší, pokud je oblast poskytování vzdělávání a poradenství dospělým roztříštěná. Vzdělavatelům v některých případech chybí lepší propojení aktérů a sdílení informací. V důsledku nedostatku koordinace se někdy nabídka vzdělávání míjí s potřebami dospělých anebo se dospělí o vzdělávacích příležitostech vůbec nedozvědí.
Čemu se vyplatí věnovat pozornost
Nabídnout kvalitní vzdělávací obsah, pěknou školicí místnost, vyhovující čas pro danou cílovou skupinu a to celé zadarmo – stačí to? Co mohou vzdělavatelé ještě udělat?
Jasně formulovat přínos
Vzdělávání nemusí vždy vést k okamžitému zvýšení příjmu, přesto se může vyplatit. Nicméně je třeba vyvinout speciální úsilí a vysvětlit vzdělávajícím se dospělým i nefinanční benefity, které nejsou na první pohled tak viditelné. A ty jsou velmi individuální: pro některé to může být změna společenského postavení, získání určité prestiže či přiblížení se jejich vzoru, jiným může vzdělávání pomoci otevřít nové perspektivy či získat kontakty. Užitečnost rozvíjení dovedností je patrnější, pokud je vzdělávání spojené s praktickými činnostmi, kdy si klient uvědomí přesah do své životní či profesní praxe. S ohledem na využitelnost nových dovedností je vhodné koncipovat i vzdělávací obsah.
Prohlubovat vztahy v komunitě
Ochotu účastnit se vzdělávání může zvýšit i to, pokud učení probíhá komunitně. Dochází totiž k navazování a prohlubování sociálních vazeb a posilování vzájemné důvěry. Dospělí lidé tak mohou zažít pocit sounáležitosti a podpory své komunity. To dává základ pro pozitivní vnímání učení. V rámci komunity je současně prostor pro participaci učících se na tom, jak bude vzdělávání probíhat, čímž lze přizpůsobit aktivity jejich potřebám. Motivačně může působit i možnost učit se od vrstevníků nebo si vyslechnout inspirativní příběhy zajímavých osobností či influencerů s vazbou na komunitu.
Předat pozitivní zážitek z učení
Vzdělavatelé mnohdy musejí překonat averzi, kterou dospělí lidé mívají, třeba i kvůli nepříjemným vzpomínkám na svou školní docházku. Jejich nedůvěru lze odbourat například připravením vzdělávacích aktivit na míru a zapojením osobního přístupu a empatie. V první řadě je důležité zjistit, s čím do vzdělávání dospělí přicházejí: jaké mají zkušenosti, z jakého kulturního kontextu pocházejí, jaké potřeby pociťují, jak přemýšlejí, s jakými překážkami se setkávají atd. Ke změně mindsetu dospělých může přispět i práce s jejich vnitřní motivací a osobními vzory. Vzdělávání by následně mělo probíhat v bezpečném prostředí, které se liší od školních formátů. Ze školního vzdělávání si také často neseme obavu z chyb, a tak je potřeba podporovat klienty i v přijetí chyby jako přirozené součásti vlastního učení a povzbuzovat jejich sebedůvěru.
Další tipy naleznete v článku Jak motivovat dospělé ke vzdělávání v 7 bodech.
Příležitosti pro sdílení
Vzdělavatelé se shodují, že klíčová je spolupráce mezi aktéry v oblasti vzdělávání dospělých, včetně koordinované činnosti vedoucí k motivování dospělých ke vzdělávání. Pomoci může vytvoření regionální platformy pro sdílení informací a akcí či pravidelné setkávání s cílem sdílet problémy, ale také fungující přístupy. Ačkoliv mají vzdělavatelé dospělých často odlišné cílové skupiny, disponují cennými zkušenostmi, které mohou být přenositelné i do jiných kontextů.
Zajímáte se o vzdělávání dospělých a celoživotní učení?
- Prohlédněte si další články k těmto tématům.
- Zjistěte více o rozvoji dovedností na dovednostiprozivot.cz.
- Prozkoumejte, čím se zabýváme v projektu Evropská agenda pro učení dospělých.
