Společné vzdělávání a podpora škol krok za krokem

Cílem projektu Společné vzdělávání a podpora škol krok za krokem. Implementace Akčního plánu inkluzivního vzdělávání – metodická podpora (APIV A), realizovaného v období 2017–2022, bylo podpořit zavádění a realizaci společného vzdělávání v souladu s Akčním plánem inkluzivního vzdělávání.

Jednotlivé aktivity projektu byly zaměřeny na:

  • Monitoring postupu v zavádění společného (inkluzivního) vzdělávání v mateřských, základních a středních školách hlavního proudu vzdělávání s těžištěm v základním vzdělávání.  Sledování jeho vlivu na práci pedagogů i přínosu pro žáky, popřípadě navrhování úprav dalšího postupu a řešení nestandardních situací, shromažďování příkladů inspirativní praxe škol. 
  • Podporu pedagogických pracovníků při realizaci společného vzdělávání prostřednictvím dalšího vzdělávání (DVPP). Cílem bylo připravit a pilotně ověřit vzdělávací moduly a programy zaměřené na různé oblasti a témata týkající se vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných, proškolit lektory a připravit metodické materiály k modulům.
  • Podporu výuky češtiny jako druhého jazyka u žáků-cizinců (s odlišným mateřským jazykem) jako nástroje pro jejich integraci a vzdělávání v českém prostředí.
  • Podporu vzdělávání žáků s poruchami sluchu vytvořením Referenčního rámce pro český znakový jazyk pro úrovně A1 až B2, který významně přispěje ke zkvalitnění přípravy pedagogických a dalších pracovníků vzdělávajících tyto žáky. 

 

Výstupy jednotlivých aktivit projektu

Sledování postupu zavádění společného vzdělávání ve školách hlavního proudu a sledování přijímání a realizace inkluzívního přístupu ve škole

Monitoring probíhal prostřednictvím pedagogického výzkumu a zjišťoval uskutečňování inkluze od charakteristik škol, způsobu organizace vzdělávání ve škole, přes přístup jednotlivých učitelů k žákům s rozdílnými vzdělávacími potřebami a možnostmi a k jejich společné výuce, po vlastní realizaci výuky učitelem a její hodnocení – plánování s ohledem na složení třídy, vedení výuky v různorodé třídě a hodnocení dosažení výsledků učení odlišnými žáky. 

Předmětem výzkumných šetření byly pedagogické činnosti učitelů a dalších pedagogů i činnosti vedení škol, jejich zkušenosti a názory. Základními otázkami bylo, za jakých podmínek a do jaké míry je možné vzdělávat různorodé žáky společně a přitom poskytovat specifickou podporu žákům s vývojovými obtížemi, zdravotním znevýhodněním, sociokulturním znevýhodněním, dané jak sociálním prostředím rodiny, tak odlišným mateřským jazykem, a žákům nadaným. Dále monitoring sledoval, jak se proměňovaly podmínky pro společné vzdělávání během sledovaného období 5 let a na které překážky a omezení ve školách a vzdělávací politice narážejí školy při snaze realizovat inkluzívního vzdělávání.

Popisy výzkumných šetření, jejich závěry a doporučení jsou obsaženy ve zprávách pro vzdělávací politiku, ve výzkumných a odborných monografiích a článcích a příkladech inspirativní praxe, které jsou určeny odborníkům v oblasti společného vzdělávání i pedagogům ve školách.

Výstupy aktivity – podrobnější informace dostupné na:

 


Podpora pedagogických pracovníků při realizaci společného vzdělávání prostřednictvím DVPP Příprava programů DVPP

Úkolem aktivity bylo připravit a pilotně ověřit vzdělávací moduly, ze kterých lze utvořit různé vzdělávací programy podle potřeb celých učitelských sborů nebo skupin učitelů MŠ, ZŠ, SŠ/VOŠ i dalších pedagogických pracovníků škol a ŠPZ (asistenti pedagoga, výchovní poradci, speciální pedagogové, školní psychologové aj.) včetně vedení škol. Moduly jsou zaměřené na různé oblasti a témata společného vzdělávání a jejich cílem je, aby pedagogové postupně získali potřebné znalosti a dovednosti pro vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen žáci) se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a žáků nadaných i pro práci s diverzifikovanou třídou. Ucelené specializované vzdělávací programy a výcvikové moduly jsou zaměřeny na specifické a nové přístupy práce s vybranými skupinami žáků se SVP, např. žáků se sluchovým nebo zrakovým postižením, na děti s PAS, s psychiatrickým onemocněním, vzdělávání romských žáků, case management ve školské praxi.

Ve spolupráci se zahraničními odborníky byla vytvořena publikace „Užití prvků aplikované behaviorální analýzy ve školním prostředí“, která je součástí metodického materiálu k pilotně ověřenému vzdělávacímu programu ABA o využití tohoto vědecky ověřeného přístupu v edukaci dětí a žáků s poruchou autistického spektra. Publikace slouží jednak jako výukový a metodický materiál ke vzdělávacímu modulu, jednak zvyšuje informovanost pedagogické veřejnosti o aplikované behaviorální analýze a jejím potenciálu a také naznačuje kroky, jak behaviorální principy začlenit do českého školního prostředí, a to nejen v rámci podpory dětí s PAS. 

Celkem bylo připraveno a pilotně ověřeno 154 vzdělávacích modulů a 4 ucelené vzdělávací programy (např. Kurz znakového jazyka pro asistenty pedagoga).  Současně byli vyškoleni lektoři a připravena metodická podpora. Ke vzdělávacím modulům byly ve spolupráci s Metodickým portálem  RVP.CZ připraveny a realizovány infowebináře pro pedagogické pracovníky (celkem 77 infowebinářů).

Samotná realizace pilotně ověřených vzdělávacích modulů probíhala prostřednictvím komplementárního projektu APIV B (Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi) a jeho lektorského týmu ve sborovnách škol a školských zařízeních zapojených do projektu APIV B. Po skončení obou projektů (APIV A a APIV B) v roce 2022 budou vzdělávací moduly součástí vzdělávací nabídky kmenové činnosti NPI ČR v rámci poskytovaného DVPP.

Výstupy aktivity – podrobnější informace dostupné na:

 


Výuka češtiny jako druhého jazyka

Aktivita si kladla za úkol podpořit pedagogické pracovníky vzdělávající děti a žáky-cizince a s odlišným mateřským jazykem (OMJ) v MŠ a ZŠ v češtině jako druhém (cizím) jazyce vytvořením podpůrných nástrojů a materiálů využitelných při plánování a realizaci výuky. Pozornost byla věnována také monitorování pedagogické realizace poskytování podpůrných opatření podle §16 školského zákona a dalších forem podpory dětem a žákům cizincům v MŠ a ZŠ při osvojování češtiny jako druhého jazyka. Získané informace byly využity MŠMT jako podklad při přípravě nového systému podpory dětí a žáků cizinců v předškolním a základním vzdělávání.

V aktivitě byly vytvořeny:

1. Nástroj pro ověřování jazykových kompetencí z češtiny jako druhého jazyka u žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ)

Jazykový nástroj je určen pro žáky ZŠ a má tři části, které mohou být použity komplexně k hlubší jazykové diagnostice žáka, nebo samostatně. 

  • Jazykový test z češtiny pomáhá učiteli zjistit, se kterými komunikačními dovednostmi v češtině jako druhém jazyce mají žáci s OMJ v různých komunikačních situacích v českém školním prostředí problémy. Je zpracován pro dvě kategorie žáků ZŠ: 3.5. a 6.9. ročník. Test je víceúrovňový, zjišťuje slabé a silné stránky žákovy jazykové způsobilosti v češtině v jednotlivých řečových dovednostech (čtení, poslech, mluvení a psaní) od úrovně A1 až po B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ -CEFR). Pro jeho použití u nových žáků se předpokládá minimálně 36 měsíců pobytu v českém školním prostředí.
  • Rozhovor se žákem s odlišným mateřským jazykema
  • Učitelovo hodnocení jazykové kompetence žáka v češtině jsou jednoduché nástroje, které mapují jazykové zázemí žáka s OMJ nebo jeho aktuální úroveň osvojení češtiny jako druhého jazyka a potřebu podpory ve výuce češtiny. Mohou být použity kdykoliv v průběhu školní docházky v případě potřeby optimalizace procesu výuky češtiny u daného žáka, i při nástupu nového žáka do školy.

2. Metodické a výukové/pracovní materiály (MVM) pro MŠ a ZŠ

MVM poskytují pedagogům metodická doporučení jak rozvíjet jednotlivé komunikační dovednosti dětí a žáků s OMJ v češtině v situacích české školy a jak je vést k dosažení vyšší jazykové úrovně podle SERRJ. Součástí jsou i pracovní listy s různě náročnými texty, cvičeními, úkoly, obrázky, které lze použít přímo ve výuce. Materiály jsou zpracovány podle věkových kategorií dětí a žáků pro: 

  • poslední ročník MŠ, 
  • 1-2. roč. ZŠ, 
  • 3-9. roč. ZŠ. Materiály pro 3.–9. ročník ZŠ navazují koncepčně na jazykový test z češtiny a ukazují, jak pracovat s dosaženými výsledky testu a dále rozvíjet žákovy komunikační dovednosti v češtině.

Vybrané obrázky vytvořené pro potřeby projektu jsou nabídnuty pedagogům také v samostatné obrázkové bance.

Materiál Jak pracovat s volně dostupnými pexesy ukazuje na příkladech jak vybírat a využívat pro účely výuky češtiny jako druhého jazyka u dětí a žáků s OMJ volně dostupná pexesa vzhledem k věku a kognitivní vyspělosti dítěte/žáka i k úrovni jeho jazykových kompetencí v češtině (A0-A1). 

Výstupy aktivity – podrobnější informace

Podrobnější informace o nástroji a jeho používání a MVM ke stažení jsou dostupné na:

 


Vytvoření referenčního rámce pro český znakový jazyk

V této klíčové aktivitě vznikl v rámci Evropy unikátní výstup, a to Referenční rámec pro český znakový jazyk, který poskytne obecný základ pro výuku českého znakového jazyka pro učitele a dalších profese, které se podílejí na vzdělávání neslyšících dětí, žáků a studentů, dále pro vypracovávání jazykových sylabů, směrnic pro vývoj kurikul, zkoušek a učebnic. Cílem je zejména: vytvořit referenční rámec pro český znakový jazyk pro úrovně A1 až B2 a zajistit jeho překlad do ČZJ; zpracovat rešerše odborných zdrojů; vypracovat a nastavit metodiku pro ověřování popisu referenčních úrovní; zpracovat přehled následných kroků/výstupů/aktivit.

Jedná se o 3 dokumenty: 

  • Referenční rámec pro znakové jazyky (teoretický základ pro vypracování popisů jednotlivých referenčních úrovní českého znakového jazyka, či jiného znakového jazyka), 
  • Popisy referenčních úrovní A1–B2 pro český znakový jazyk (cílem je poskytnout základní popis českého znakového jazyka)
  • Glosář (slouží pro potřeby objasnění a vyjasnění termínů používaných v předcházejících dokumentech). 

 Tyto výstupy zároveň otevírají nové možnosti nejen pro vzdělávání neslyšících.  

Uvedené výstupy jsou určené: 

  • lektorům (vyučujícím, vzdělavatelům),
  • autorům výukových materiálů a učebních osnov
  • tvůrcům testů a zkoušek z českého znakového jazyka
  • všem učícím se českému znakovému jazyku jako podpora během procesu učení
  • nevládním organizacím jako podpůrný materiál pro tvorbu sylabů kurzů, výukových materiálů, testů, zkoušek

Výstupy aktivity – podrobnější informace dostupné na:

 


Spolupráce

Na řešení úkolů jednotlivých aktivit se velkou měrou podíleli odborníci z pedagogických a filozofických fakult a dalších odborných institucí, a to i zahraničních. Činnosti aktivit se v různých rolích účastnili pedagogičtí pracovníci a manažeři škol předškolního, základního i středního vzdělávání, ať jako spolutvůrci, lektoři, účastníci výzkumných šetření a pilotáží, nebo jako experti poskytující zpětnou vazbu. 

Partnery ve spolupráci v rámci pěti odborných platforem byly asociace sdružující pedagogické pracovníky jako např. Asociace ředitelů základních škol, Pedagogická komora, Asociace sociálních pedagogů, dále odborníci z tematicky blízkých projektů NPI ČR a z kmenové činnosti institutu, Česká školní inspekce, zástupci pedagogicko -psychologických poraden a speciálních pedagogických center, Agentura pro sociální začleňování a neziskové organizace (např. META, Tichý svět, ČOSIV, Člověk v tísni). 

Spolupráce probíhala i na úrovni věcně příslušných odborů MŠMT.

Během celého projektového období bylo uskutečněno 51 odborných panelů, na kterých se za účasti odborné veřejnosti i zástupců škol projednávaly otázky související s postupem řešení aktivit projektu a průběžných výsledků i vybraná témata týkající se realizace společného vzdělávání.

Dosažené výsledky projektu a výstupy jednotlivých aktivit byly prezentovány a zhodnoceny na konferenci projektu 30. 11. 2022.

Výstupy dostupné ZDE


Kontakt:

Martin Kafka: martin.kafka@npi.cz +420 604 239 657



Logolink OP VVV