Kulatý stůl k motivování znevýhodněných dospělých k učení

Cílem bylo umožnit diskuzi neziskových organizací, které pracují se znevýhodněnými skupinami dospělých, a dalších aktérů na poli vzdělávání dospělých. Působení vybraných organizací podporujících znevýhodněné dospělé je zdokumentováno ve sborníku příkladů z praxe.

Jak dosáhnout vyšší participace dospělých na dalším vzdělávání a motivovat je k zapojení do procesu celoživotního učení? Zvláště u znevýhodněných skupin dospělých jde o nelehký úkol, který představuje běh na dlouhou trať. Na to, jak motivovat znevýhodněné skupiny dospělých ke vzdělávání a učení, se zaměřil další z řady kulatých stolů projektu Evropská agenda pro vzdělávání dospělých (EAAL), který proběhl 7. října 2021 v Praze. Zúčastnili se ho zástupci vzdělávacích organizací, neziskových organizací a komunitních center, které pracují se znevýhodněnými dospělými, ale i zástupci dalších organizací a ministerstev zainteresovaných na vzdělávání dospělých na národní úrovni.

V první části programu vystoupili zástupci organizací, jež v rámci svých aktivit pomáhají dospělým lidem, kteří jsou ve společnosti nějakým způsobem znevýhodněni:

• RUBIKON Centrum: nestátní nezisková organizace pomáhající lidem překročit jejich trestní minulost;
• Nová Trojka: rodinné a kulturní centrum na Praze 3 zaměřující se zejména na podporu rodin, ale i na rozvoj komunity, jednotlivců a pomoc sociálně ohroženým skupinám;
• Poradna při finanční tísni: poradna poskytující poradenství lidem, kteří nemohou řádně platit své dluhy, a působící na finančně-právní povědomí spotřebitelů v oblasti poskytování úvěrů;
• IQ Roma servis: brněnská organizace pomáhající Romům v nepříznivé sociální situaci a nabízející v rámci kariérového centra podporu při hledání důstojného zaměstnání.

Řečníci seznámili účastníky akce se specifiky svých cílových skupin znevýhodněných dospělých, s aktivitami, které jim nabízejí, a s tím, jak se jim daří získávat a motivovat klienty k učení, získávání dovedností, poradenství nebo volnočasovým či komunitním aktivitám. Prezentace se věnovaly také úspěchům, ale i úskalím, které organizace při práci s klienty ze znevýhodněných skupin zažívají.

Závěry z diskuze

V druhé polovině programu proběhly skupinové diskuze, kterých se účastnili zástupci neziskových organizací, ministerstev (MPSV, MŠMT), akademické sféry, knihoven, vzdělávacích organizací, Domu zahraniční spolupráce a Národního pedagogického institutu ČR. Předmětem diskuzí byla následující témata:

• Motivace a zapojení znevýhodněných skupin do učení
• Vzdělávání dospělých versus učení dospělých
• Jak zajistit finanční podporu a udržitelnost financování

Motivace a zapojení znevýhodněných skupin do učení

V prvním tématu diskutující odpovídali na otázku, jak motivovat znevýhodněné skupiny dospělých k učení a jakým způsobem je do učení zapojovat. Účastníci diskuze pojmenovali příklady dobré praxe, které z velké části vycházejí z prezentovaných zkušeností neziskových organizací pracujících se znevýhodněnými dospělými:

• Organizování učení v nestigmatizujícím prostředí (např. knihovny).
• Budování otevřeného komunitního prostředí, v němž se učení odehrává.
• Motivování dospělých k učení prostřednictvím peer pracovníka či ambasadora. Jedná se o osobu, kterou lidé ze znevýhodněné skupiny znají, věří jí a mohou se s ní ztotožnit. Pracovník by měl ideálně pocházet z řad bývalých klientů a mít podobný sociální a demografický profil jako oni. Může klientům předávat inspirativní příběhy a sdílet své zkušenosti.
• Propagace vzdělávacích aktivit prostřednictvím osobních referencí bývalých klientů a při komunitních akcích. 
• Zajištění komplexního přístupu a nabízení různých služeb, které cílová skupina znevýhodněných dospělých potřebuje, na jednom místě.
• Kombinování učení s jinou činností (např. nenásilné začlenění učení do volnočasové aktivity) a chytré využívání času (např. čas, který rodiče tráví čekáním na děti na kroužku, využitý k poradenství). Zahrnutí učení do jiných aktivit rovněž zabraňuje stigmatizaci učících se.
• Nabídka vzdělávání sestavená s ohledem na zájmy konkrétních skupin dospělých a na využitelnost poznatků a dovedností v praxi. Ačkoliv může být u dospělých ze znevýhodněných skupin problémem nedostatek času a peněz na vzdělávací aktivity, klíčové je vždy téma. Znevýhodnění dospělí obvykle nemají zájem o teoretické přednášky.
• Učení se na dotovaných nebo tréninkových pracovních místech.
• Práce s různými motivacemi znevýhodněných jednotlivců. Poskytování vzdělávacích aktivit zdarma často nepředstavuje takovou motivaci jako např. pocit nutnosti vyřešit svou nepříznivou situaci či závazek pomoci někomu dalšímu.  
• Používání motivujícího jazyka s ohledem na specifika znevýhodněné skupiny (např. při motivování dospělých k účasti na akcích používat pojmenování „beseda“ spíše než „přednáška“).
• Pěstování pozitivního obrazu organizace, která vzdělání/učení nabízí.

Vzdělávání dospělých versus učení dospělých

Ve druhém tématu účastníci diskutovali rozdíl mezi vzděláváním a učením dospělých a posuzovali, zda je potřebné a přínosné učení od vzdělávání terminologicky odlišovat. Diskutující došli k následujícím poznatkům:

• Učení je celoživotní proces, zatímco vzdělávání je pouze jeho část.
• Vzdělání je oproti učení spíše formální a institucionalizované.
• Schopnost učit se je předpokladem ke vzdělávání.
• Pojem „učení“ zahrnuje to, že člověk se učí neustále, za všech situací a nezřídka mimoděk.
• Učení předpokládá proaktivitu ze strany učícího se.
• Neformální a informální učení je příležitostí pro dospělé, kteří mají špatné zkušenosti ze školního vzdělávání a nechtějí se do něho vracet. Vzdělávání v podobě delšího kurzu či programu může pro dospělé představovat příliš velký závazek a spouštět obavu z neúspěchu. Od vzdělávání může dospělé odrazovat také to, že budou formálně posuzováni a hodnoceni.
• S postupujícím technologickým vývojem se mění a rostou i příležitosti k učení (např. internet, sociální sítě). Základním předpokladem je ale přístup k technice a internetu, který dosud není samozřejmostí. 
• Při komunikaci s cílovou skupinou dospělých nehraje přesná terminologie hlavní roli, zásadní je mluvit srozumitelným jazykem (např. vyhýbat se pojmům jako „kompetence“).
• Organizace nabízející učení/vzdělávání svým klientům mohou žádat o financování pouze na vzdělávání, nikoliv na učení.

Jak zajistit finanční podporu a udržitelnost financování

Neziskové organizace pracující se znevýhodněnými skupinami dospělých často narážejí na nemožnost dlouhodobého plánování aktivit kvůli financování prostřednictvím časově omezených projektů. Diskutující se proto zamýšleli nad tím, jakou podobu by mělo mít financování určené pro učení a vzdělávání znevýhodněných dospělých:

• Financování aktivit pro znevýhodněné skupiny dospělých by mělo být stabilní, vícezdrojové a udržitelné a mělo by obsahovat aspekt sociální zodpovědnosti.
• Je žádoucí udržet činnost neziskových organizací a poradenských center, které dlouhodobě pracují s cílovými skupinami znevýhodněných.
• V současné době se finance vyčleňují především na aktivity související s řešením již existujících problémů, ideálně by však mělo být více peněz určeno na preventivní akce.
• Financování by nemělo být centralizované, ale v kompetenci obcí či krajů vzhledem k odlišnostem lokálních potřeb.
• Znevýhodněné skupiny by do vzdělávání mohlo přivést zavedení individuálních vzdělávacích účtů, prostřednictvím nichž jednotlivci získávají peníze na vzdělávání (např. podle francouzského vzoru).

Sborník příkladů z praxe

Konání kulatého stolu předcházel sběr zkušeností z terénu prostřednictvím rozhovorů se vzdělávacími organizacemi, neziskovými organizacemi a komunitními centry, mezi jejichž klienty se řadí znevýhodnění dospělí. Tyto zkušenosti jsou zaznamenány ve sborníku příkladů z praxe Jak motivovat znevýhodněné skupiny dospělých ke vzdělávání a učení.

Sborník ke stažení

Sborník obsahuje osm příkladů, v nichž je popsán přístup k motivování a získávání klientů z různých znevýhodněných skupin, nabídka služeb, ale i způsob jejich financování. Sborník příkladů z praxe tak přináší možnost inspirovat se v tom, jak k tématu získávání a motivování znevýhodněných dospělých přistupují oslovené organizace, a zároveň poukazuje na práci neziskového sektoru v této oblasti.