Evropa se potýká s nedostatkem učitelů a učitelek v odborném vzdělávání. Celoevropské šetření se zaměřuje na jejich profesní rozvoj a pracovní podmínky a poprvé dává hlas tisícům z nich napříč 23 zeměmi, včetně Česka.

 

Evropa se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaných učitelek a učitelů odborného vzdělávání a přípravy. Nejvíce patrný je tento problém v oblastech, jako jsou cizí jazyky, informatika a STEM (tedy přírodní vědy, technika, technologie a matematika). Tato situace ohrožuje nejen dosažení cílů EU v oblasti dovedností do roku 2030, ale i schopnost evropských ekonomik reagovat na digitální a zelenou transformaci a snahy zmírňovat sociální nerovnosti.

V říjnu 2025 proto Cedefop zahájil Evropské šetření učitelů odborného vzdělávání (European Vocational Teacher Survey) – první velký průzkum svého druhu, který se zaměřuje přímo na zkušenosti učitelů a učitelek v počátečním odborném vzdělávání. Cílem je zaplnit zásadní mezery v datech, které dlouhodobě brání tvorbě účinných politik v této oblasti.

Vyučující v Evropě čelí problémům

Učitelé a učitelky čelí v celé Evropě podobným problémům: stárnutí, vysoké fluktuaci, zejména během prvního roku v zaměstnání, a nedostatečné atraktivitě profese. Pouze 67 % vyučujících považuje učitelství za svou primární kariérní volbu a jen 17,7 % učitelů a učitelek v zemích EU se domnívá, že je jejich povolání ve společnosti oceňováno.

Vyučující v odborném vzdělávání navíc mnohdy nastupují do škol bez adekvátní přípravy, oproti vyučujícím ve všeobecném vzdělávání často pracují na smlouvy na dobu určitou a pouze 40 % z nich je spokojeno s výší platu. Zároveň se od nich očekává, že budou držet krok s rychlým vývojem – od zavádění umělé inteligence a nových zelených technologií po podporu inkluzivního vzdělávání a práci s ohroženými skupinami žáků a žákyň.

Ačkoli se o důležitosti dalšího profesního vzdělávání mluví v evropské politice už více než dvě desetiletí, spolehlivá a srovnatelná data o tom, jak se pedagogové a pedagožky profesně rozvíjejí, jaké mají potřeby a co jim v rozvoji brání, dosud chyběla.

Ilustrace: Šetření vyučujících v odborném vzdělávání

Jak šetření probíhá

Evropské šetření učitelů odborného vzdělávání shromáždí názory přibližně 14 000 náhodně vybraných učitelek a učitelů odborných i všeobecných předmětů, působících v počátečním odborném vzdělávání v 23 evropských zemích, včetně Česka. Respondenti a respondentky vyplní zhruba půlhodinový online dotazník, který se zaměří na:

  • profesní růst a možnosti dalšího vzdělávání a rozvoje dovedností,
  • nedostatky v dovednostech, zejména v oblasti digitálních a zelených technologií a inkluzivního vzdělávacího prostředí,
  • dopady dalšího profesního vzdělávání na rozvoj dovedností,
  • pracovní podmínky a atraktivitu učitelské profese,
  • motivaci a překážky účasti na dalším vzdělávání.

Dotazník byl vyvinut tak, aby se zajistila srozumitelnost a srovnatelnost napříč zeměmi. Účast v šetření je dobrovolná a zcela anonymní.

Impulz k účinnějšímu profesnímu rozvoji

Evropské šetření učitelů odborného vzdělávání má ambici stát se klíčovým zdrojem informací pro tvůrce politik i pro samotné školy. Poskytne spolehlivá a harmonizovaná data, která umožní:

  • formulovat účinnější strategie profesního rozvoje,
  • zvyšovat atraktivitu pedagogické profese, a tím přispět k řešení nedostatku vyučujících,
  • lépe připravit učitele a učitelky na společenské a technologické změny,
  • posílit evropskou konkurenceschopnost prostřednictvím kvalitních učitelů a učitelek, kteří dokážou vybavit mladé lidi potřebnými dovednostmi.

Výsledky nebudou určeny jen pro tvůrce politik. Zúčastněné školy získají zpětnou vazbu, kterou budou moci využít k posílení vlastních strategií rozvoje učitelů a učitelek i samotné výuky.

Hlavní terénní fáze šetření proběhne od října 2025 do září 2026. První výsledky Cedefop zveřejní v roce 2027.

Chcete se dozvědět více?


Připravila Aneta Vencovská

Cedefop (2025, August 07). VET teacher shortages – tackling Europe’s skills crisis from the roots up. Headlines.

Cedefop (2025, August 25). The European Vocational Teacher Survey (EVTS) – teachers’ voices shaping policy. Headlines.


Zajímá Vás, jakým vývojem prochází odborné vzdělávání v Evropě? Přečtěte si novinky z Evropy nebo se přihlašte k jejich odběru. Odborným vzděláváním se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika.

Další aktuality

27. březen 2026

Národní reformy v odborném vzdělávání: urychlení pokroku v reakci na nové priority EU

Evropské systémy odborného vzdělávání a přípravy procházejí dynamickou proměnou, kterou urychlují nové priority EU i potřeby trhu práce. Nejnovější policy briefs ukazují pokrok ve zvyšování flexibility a inovativnosti systémů OVP. Do popředí se zároveň dostávají témata wellbeingu, digitalizace a moderních výukových přístupů, na něž upozorňuje i Herningská deklarace.

Číst více

23. březen 2026

Série konferencí: plynulý přechod dětí z předškolního do základního vzdělávání

Zveme vás na jarní konference k tématu přechodu dětí z mateřské do základní školy. Akce se postupně uskuteční ve všech krajích a jsou určené učitelům z mateřských a základních škol.

Číst více

19. březen 2026

Analytická zpráva z mezinárodního výzkumu PIAAC: Proč se zajímat o dovednosti dospělých

Zveřejnili jsme analytickou zprávu věnovanou výsledkům druhého cyklu PIAAC, který zastřešuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Výsledky jsou ve zprávě zasazené do kontextu snah OECD zdůrazňovat roli vzdělávání a rozvoje dovedností v celoživotní perspektivě.

Číst více

10. březen 2026

Národní metodické kabinety pokračují v práci na vzdělávacích materiálech

V první polovině února 2026 proběhla při NPI jednání všech sekcí Národního metodického kabinetu. Hlavními tématy byla tvorba a recenze vzdělávacích materiálů k podpoře zavádění rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání.

Číst více

17. únor 2026

ESCO jako společný jazyk pro celoživotní učení a trh práce?

Zkušenost s párováním českých kompetencí na Evropskou klasifikaci dovedností/kompetencí, kvalifikací a povolání ukazuje, v čem má evropská klasifikace potenciál pro tvorbu politik celoživotního učení. A kde zatím zůstává spíše nevyužitou příležitostí.

Číst více