Při pokusném ověřování se ukazuje, že žáci jsou při kombinaci výuky ve škole s distančním vzděláváním samostatnější, cítí větší zodpovědnost za výsledky učení a lépe zvládají efektivně využívat technologie.

Desítky škol kombinují v režimu pokusného ověřování od ledna 2021 prezenční výuku s distančním vzděláváním. Žáci jsou díky tomuto přístupu samostatnější, učitelé zase získávají větší prostor výuku přizpůsobit potřebám a učebnímu stylu jednotlivých žáků. Překvapivě také mizí některé bariéry bránící žákům v přístupu ke vzdělávání. Pro samotné pedagogy je ovšem tento přístup náročnější, vyžaduje například delší přípravu. I pro některé rodiče může být tato forma vzdělávání jejich dětí komplikovaná.

Stejně tak jako chtějí zaměstnavatelé využívat výhody práce z domova, tak i školy začínají hledat cesty, jak napevno ukotvit pozitiva distanční výuky ve vzdělávání dětí. Otázka, kterou se snažíme vyřešit, zní, jak využít její přínosy naplno a zároveň nepřetěžovat učitele, žáky ani jejich rodiče. Proto testujeme různé varianty na více než 60 školách v ČR,“ říká Jaroslav Fidrmuc, ředitel odboru kurikula všeobecného vzdělávání z Národního pedagogického institutu České republiky (NPI ČR).                           

Pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání bylo zahájeno v lednu 2021 a potrvá až do prosince roku 2023. Od září 2021 testuje různé poměry prezenční a distanční výuky 63 škol, z toho 35 základních, 10 gymnázií a 18 středních odborných škol. Celkem 5 981 žáků tak navazuje na zkušenosti škol s distančním vzděláváním a společně se svými učiteli hledá cesty, jak využít jeho přínosy a eliminovat rizika. Ověřuje se také, nakolik tento model sedí žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, aktuálně se jich kombinovanou formou vzdělává v rámci projektu 446. Jde o 7 % z celkového počtu zapojených žáků a nejčastěji jsou mezi ně zařazeni žáci se specifickými poruchami učení (278 žáků) a žáci s odlišným mateřským jazykem (52 žáků). Zapojeno je také 44 žáků nadaných nebo mimořádně nadaných.

Nejčastěji uplatněný model (37 % případů) zařazuje distanční formu vzdělávání v jednom nebo více dnech v týdnu. 22 % zapojených škol zařazuje distanční formu vzdělávání v jedné nebo více hodinách v týdnu a 10 % z nich pak využívá distanční formu vzdělávání v jednom nebo více dnech za pololetí.

NPI ČR společně s Českou školní inspekcí sbírají podněty ze škol zapojených do projektu, zástupci obou institucí zatím navštívili 30 těchto škol. Data získaná z řízených rozhovorů budou teprve vyhodnocena, ale předběžné výsledky naznačují, že kombinovaná výuka podporuje u dětí schopnost samostatně se učit, pracovat individuálně i ve skupině nebo že rozvíjí komunikační a prezentační dovednosti nezbytné pro samostatnou práci a pro reflexi výsledků učení. V souvislosti s aktuálním stavem pandemie covid-19 se ale také ukazuje, že někteří rodiče i žáci mění svůj názor a přistupují ke kombinovanému vzdělávání méně vstřícně.

Situace v zapojených školách se kvůli opatřením proti covid-19 rychle mění. To má samozřejmě vliv na hodnocení takové výuky rodiči žáků i žáky samotnými. Všechny tyto vlivy ale bereme v potaz a školy, které kombinované vzdělávání testují, budeme pečlivě sledovat i v dalších letech, kdy projekt bude probíhat,“ doplňuje Veronika Sováková, garantka pokusného ověřování kombinovaného vzdělávání z NPI ČR.

Tisková zpráva PDF

Tisková zpráva Word

Zdroj:

Vyhlášení pokusného ověřování obsahu, metod a organizace kombinovaného vzdělávání v základních a středních školách


Kontakt

Mgr. Veronika Sováková, garantka pokusného ověřování kombinovaného vzdělávání, Národní pedagogický institut České republiky

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tel.: 775 148 798

Další aktuality

27. březen 2026

Národní reformy v odborném vzdělávání: urychlení pokroku v reakci na nové priority EU

Evropské systémy odborného vzdělávání a přípravy procházejí dynamickou proměnou, kterou urychlují nové priority EU i potřeby trhu práce. Nejnovější policy briefs ukazují pokrok ve zvyšování flexibility a inovativnosti systémů OVP. Do popředí se zároveň dostávají témata wellbeingu, digitalizace a moderních výukových přístupů, na něž upozorňuje i Herningská deklarace.

Číst více

23. březen 2026

Série konferencí: plynulý přechod dětí z předškolního do základního vzdělávání

Zveme vás na jarní konference k tématu přechodu dětí z mateřské do základní školy. Akce se postupně uskuteční ve všech krajích a jsou určené učitelům z mateřských a základních škol.

Číst více

19. březen 2026

Analytická zpráva z mezinárodního výzkumu PIAAC: Proč se zajímat o dovednosti dospělých

Zveřejnili jsme analytickou zprávu věnovanou výsledkům druhého cyklu PIAAC, který zastřešuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Výsledky jsou ve zprávě zasazené do kontextu snah OECD zdůrazňovat roli vzdělávání a rozvoje dovedností v celoživotní perspektivě.

Číst více

10. březen 2026

Národní metodické kabinety pokračují v práci na vzdělávacích materiálech

V první polovině února 2026 proběhla při NPI jednání všech sekcí Národního metodického kabinetu. Hlavními tématy byla tvorba a recenze vzdělávacích materiálů k podpoře zavádění rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání.

Číst více

17. únor 2026

ESCO jako společný jazyk pro celoživotní učení a trh práce?

Zkušenost s párováním českých kompetencí na Evropskou klasifikaci dovedností/kompetencí, kvalifikací a povolání ukazuje, v čem má evropská klasifikace potenciál pro tvorbu politik celoživotního učení. A kde zatím zůstává spíše nevyužitou příležitostí.

Číst více