Které trendy mají evropské země společné? A do jaké míry se podepisují na současné podobě odborného vzdělávání?
Klíčové trendy odehrávající se v posledních 20 letech na poli evropského odborného vzdělávání a přípravy mají svůj počátek v období deseti až dvaceti let před rokem 1995. Od tohoto roku však postupně zesilovaly, zrychlovaly či docházelo k jejich rozšíření v jednotlivých státech. Společné trendy ovlivňující odborné vzdělávání a přípravu v Evropě v průběhu uplynulých 20 let popisuje kapitola Měnící se svět odborného vzdělávání a přípravy z publikace Evropské odborné vzdělávání a příprava v Evropě 1995–2035 od Cedefopu.
Digitalizace
Jedním z významných trendů je digitalizace, která ještě před rokem 1995 měla na odborné vzdělávání a přípravu pouze nepatrný a nepřímý vliv. Od té doby se však stala nedílnou součástí různých sfér společnosti, včetně každodenního života. Společně s individualizací a demokratizací přinesla v odborném vzdělávání a přípravě požadavky na větší flexibilitu a na nové možnosti, co se týče způsobu a místa vzdělávání.
Expanze odborného vzdělávání
Odborné vzdělávání a příprava se stalo běžněji používaným nástrojem evropských vzdělávacích politik při zajišťování nabídky dovedností a je považováno za prostředek k dosažení širších sociálních cílů. Průběžně se proto rozšiřuje, zlepšuje a zvyšuje se jeho koherence. Zároveň se také deinstitucionalizuje, odstraňují se překážky mezi různými formami vzdělávání a dochází k rozšiřování odborného vzdělávání a přípravy o nové vzdělávací programy a formy poskytování i poskytovatele vzdělávání.
Společné evropské trendy?
Ačkoliv lze identifikovat trendy, které formovaly odborné vzdělávání a přípravu v Evropě, nepůsobily tyto trendy ve všech zemích stejnou rychlostí nebo intenzitou. V jednotlivých státech se navíc objevují v různých podobách a kombinacích. Za nejběžnější nicméně můžeme považovat trendy související se společnými cíli Evropské unie patrné v zemích schopných prosadit přijetí příslušné legislativy. Jedná se především o trendy v podobě přístupů založených na výsledcích učení či rozvoj národních rámců kvalifikací. Již pomaleji se šíří nástroje pro validaci (předchozího) neformálního vzdělávání a informálního učení.
Pomalý rozvoj dalšího odborného vzdělávání
Jiné trendy se značně liší stát od státu, jako například začleňování průřezových dovedností do kvalifikací a vzdělávacích programů, diverzifikace poskytování vzdělávání a rozšiřování odborného vzdělávání a přípravy za hranice jeho tradičního prostoru (především na vyšší stupně vzdělávání). Zejména další odborné vzdělávání a příprava je jednou z nejpomaleji se rozvíjejících oblastí. Ačkoliv se za poslední dvě dekády rozvinul všeobecně přijímaný názor, že je nezbytné rozšířit nabídku dalšího odborného vzdělávání, změny se dějí jen velmi pomalu. A to i navzdory potřebě států prohlubovat a zajistit nové dovednosti pracovníků s ohledem na technologický pokrok a demografický vývoj.
Obecné trendy a odborné vzdělávání
Odborné vzdělávání a přípravu ovlivňovaly také obecnější vývojové trendy. Například finanční krize a nezaměstnanost měly zásadní vliv na směřování politiky odborného vzdělávání a přípravy. Nezaměstnanost mladých se totiž stala silným impulzem k (opětovnému) rozvoji učňovské přípravy. To mimo jiné vedlo k omezení veřejných zdrojů. Nedostatek veřejných zdrojů zároveň nastal v době úbytku mladých kohort, což v některých zemích vedlo ke konsolidaci v oblasti poskytování vzdělávání s cílem ušetřit náklady. Nepřímým důsledkem snižování počtu mladých studentů a omezených rozpočtů tak bylo odbourávání rozdílů mezi počátečním a dalším odborným vzděláváním, protože se poskytovatelé vzdělávání snažili získat novou cílovou skupinu – dospělé.
Vliv vnějších trendů na vývoj
Z pozorování popsaného ve zprávě Cedefopu vyplývá, že ne všechny vnější vývojové trendy v minulosti vedly k rychlé nebo výrazné změně odborného vzdělávání a přípravy. Například i přes svůj výrazný nástup digitální technologie v podobě e-learningu stále ještě nepronikly do odborného vzdělávání a přípravy. A stejně tak je i přes všeobecné povědomí o tom, že je třeba umožnit dospělým prohlubovat a získávat nové dovednosti, v některých zemích velmi málo rozvinuté další odborné vzdělávání a v oblasti vzdělávací politiky dominují jiné priority (např. učňovská příprava pro mladé).
Nepřeceňovat dopady vývoje
Navzdory velkému počtu zjištěných trendů zůstávají širší koncepce odborného vzdělávání v členských státech EU téměř beze změny, stejně jako postavení a prestiž odborného vzdělávání ve srovnání se všeobecným vzděláváním. Z toho důvodu je třeba se vyvarovat přeceňování dopadů dosavadního vývoje. Například v odborném vzdělávání a přípravě můžeme pozorovat zvýšenou propustnost i možnosti dalšího postupu ve vzdělávání. Otázkou však je, do jaké míry jsou tyto příležitosti skutečně využívány. Oblast odborného vzdělávání a přípravy je totiž stále ještě převážně koncipována jako počáteční vzdělávání. Je proto pravděpodobné, že bude i nadále využívána převážně mladými lidmi za účelem vstupu na trh práce.
Na základě dlouhodobého sledování vývoje odborného vzdělávání a přípravy se ukazuje, že strukturální komponenty systémů odborného vzdělávání jsou navázány na základní sociální hodnoty a z toho důvodu je zjevně velmi obtížné je měnit.
Přečtěte si celou kapitolu Měnící se svět odborného vzdělávání a přípravy z publikace Evropské odborné vzdělávání a příprava v Evropě 1995–2035.
O publikaci
Souhrnná zpráva Cedefopu (Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání a přípravy) s názvem Odborné vzdělávání a příprava v Evropě 1995–2035 shrnuje zjištění získaná v projektu Měnící se povaha a role odborného vzdělávání a přípravy v Evropě (2016–2018). Cílem výzkumu bylo podívat se na odborné vzdělávání a přípravu v Evropě z širší perspektivy, poskládat ucelený obraz jejich vývoje a identifikovat budoucí výzvy a příležitosti.
Vocational education and training in Europe, 1995–2035 [online]. Cedefop, March 2020 [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/publications/3083
foto od Jeswin Thomas on Unsplash
