Mnohé země motivují dospělé k rozvoji dovedností prostřednictvím individuálních vzdělávacích účtů. Praxe se stát od státu liší, ale benefity zůstávají. Co lze vyvodit ze zahraničních zkušeností pro Česko?
Individuální vzdělávací účty jsou inovativní nástroj, který může usnadnit dospělým přístup ke vzdělávání. Můžeme si je představit jako osobní účty, na něž je připsán finanční příspěvek, který mohou dospělí využít na vzdělávání a rozvoj dovedností.
Nedostatek financí jako překážka vzdělávání dospělých
Vzdělávání a rozvoj dovedností jsou klíčové pro prosperitu jednotlivců i celé společnosti. Potřebu učit se po celý život umocňují i rychlé změny na trhu práce. Účast dospělých ve vzdělávání však bývá ovlivněna nedostatkem finančních prostředků. Tuto bariéru mohou pomoci překonat právě individuální vzdělávací účty.
Jejich využití podporuje Rada EU ve svém doporučení o individuálních vzdělávacích účtech (2022).
K cíli vedou různé cesty
Systémy individuálních vzdělávacích účtů fungují například ve Francii, Singapuru či Jižní Koreji. Další se rozvíjejí ve Finsku, Kanadě či vlámské části Belgie. Systémy se v jednotlivých zemích liší co do svého designu, financování a cílové skupiny.
Některé systémy se zaměřují na podporu celoživotního učení a rozvoje dovedností obecně, zatímco jiné na podporu specifických profesních kvalifikací. Systémy bývají financovány ze státních rozpočtů či ze soukromých zdrojů. Často se využívají oba zdroje současně v různém poměru. V některých zemích je vyžadována i spoluúčast samotných zájemců o vzdělávání.
Francie: komplexní systém pro osoby v produktivním věku
Příkladem úspěšného zavedení konceptu individuálních vzdělávacích účtů je francouzský systém Compte Personnel de Formation. Každý člověk v produktivním věku má svůj vzdělávací účet. Na něj se mu každoročně připisuje příspěvek ve výši 500 eur ročně (v případě osob se zdravotním postižením nebo bez kvalifikace se jedná o 800 eur). Majitel přistupuje k účtu a k nabídkám vzdělávání přes digitální platformu. Naspořené finance může použít na širokou škálu vzdělávacích aktivit, včetně online programů a poradenství.
Německo: příspěvek pro ohrožené zaměstnance
Nový německý příspěvek na kvalifikaci Qualifizierungsgeld (2024) má pomoci firmám udržet si zaměstnance zasažené strukturálními změnami. Nárok na příspěvek mají zaměstnanci, kteří potřebují nové dovednosti pro svou stávající práci a v důsledku účasti na dalším vzdělávání utrpí ztrátu příjmu. Příspěvek na kvalifikaci pokrývá 60 % průměrné čisté mzdy, u rodičů alespoň jednoho dítěte se zvyšuje na 67 %. Vzniklou mezeru ve mzdě zaměstnance může zaměstnavatel dorovnat. Vzdělávání zaměstnance musí být akreditované a zahrnovat více než 120 hodin.
Rakousko: podpora odborných dovedností
Osobní vzdělávací účet Bildungskonto využívaný zejména v Horním Rakousku a ve Vídni podporuje rozvoj odborných dovedností souvisejících s pracovním uplatněním. Kromě zaměstnaných osob je příspěvek určen celé řadě cílových skupin: například lidem pobírajícím podporu v nezaměstnanosti, OSVČ či osobám s nízkými příjmy. V Horním Rakousku lze touto cestou financovat 30 % nákladů na vzdělávací program, pro vybrané cílové skupiny a kvalifikace pak platí zvýhodnění 60 %. Ve Vídni činí finanční podpora až 50 % nákladů na jedno vzdělávání.
Proč individuální vzdělávací účty?
Systémy individuálních vzdělávacích účtů obecně umožňují lidem vybrat si vzdělávací aktivity, které nejlépe vyhovují jejich potřebám a zájmům. Pro jednotlivce i pro společnost tím přinášejí celou řadu výhod, zejména:
- snadnější přístup ke vzdělávání a k rozvoji dovedností pro všechny dospělé, bez ohledu na jejich socioekonomické zázemí;
- lepší začlenění do společnosti, zejména pro osoby s nízkou úrovní dovedností;
- zapojení do celoživotního učení a převzetí odpovědnosti za své vzdělávání a rozvoj, které může vést ke zlepšení osobního života i profesních vyhlídek;
- větší kontrolu nad vlastním vzděláváním a zohlednění individuálních potřeb.
Kroky ke vzdělávacím účtům v ČR
Přestože se zkušenosti z jiných zemí nedají přímo přenášet do jiného kontextu, lze se inspirovat funkčními modely, případně si uvědomit úskalí, na něž může zavedení individuálních vzdělávacích účtů narážet.
Projekt Evropská agenda pro učení dospělých (NPI ČR) ve svém doporučení pro tvůrce politik popsal šest zahraničních příkladů a nastínil možné kroky vedoucí k zavedení individuálních vzdělávacích účtů.
Chcete se dozvědět, jak k individuálním vzdělávacím účtům přistoupila Francie, Nizozemsko, Německo, Rakousko, Itálie či Spojené království? Zajímá vás, co obnáší zavedení individuálních vzdělávacích účtů pro tvůrce politik?
Seznamte se s doporučením k implementaci individuálních vzdělávacích účtů v České republice
Individuální vzdělávací účty představují perspektivní nástroj pro podporu celoživotního učení a rozvoje dovedností. Pokud by se Česká republika rozhodla pro jejich zřízení, bude potřeba nastavit podmínky pro jejich zavedení a efektivní fungování. Příklady z evropských zemí mohou sloužit jako inspirace při rozhodování, jak v Česku k tématu přistoupit.
Zjistěte více o tématu individuálních vzdělávacích účtů:
- Přilákat dospělé ke vzdělávání? Na obzoru se rýsují individuální vzdělávací účty
- EU doporučila individuální vzdělávací účty a mikrocertifikáty
Zajímáte se o vzdělávání dospělých a celoživotní učení?
- Prohlédněte si další články k těmto tématům.
- Zjistěte více o rozvoji dovedností na dovednostiprozivot.cz.
- Prozkoumejte, čím se zabýváme v projektu Evropská agenda pro učení dospělých.
