Český trh práce čeká v příštím desetiletí pomalý růst zaměstnanosti. Hlavními výzvami jsou stárnutí populace a nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovníků. Prognóza Cedefopu také odhaluje, které sektory porostou a kde může dojít k nerovnováze.

 

Jak se v budoucích deseti letech promění pracovní místa a dovednosti pracovníků? Prognózy pro jednotlivé státy EU, včetně České republiky, připravuje Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) na platformě Skills Forecast. Díky nim si můžeme představit, jak se bude vyvíjet zaměstnanost podle odvětví, profesních skupin i úrovně vzdělání a také identifikovat rizika budoucí nerovnováhy na trhu práce.

Zaměstnanost poroste pomalu kvůli stárnutí populace

Podle nejnovější prognózy do roku 2035 bude situace na trhu práce v Česku, podobně jako v ostatních zemích EU, ovlivněna zejména stárnutím populace. Populace v Česku přitom stárne výrazněji než v EU jako celku. Proto lze očekávat, že celková zaměstnanost v České republice poroste v příštím desetiletí relativně pomalu. Z hlediska věkových skupin má přitom nejvíce vzrůst právě zaměstnanost starších pracovníků ve věku 60–64 let. Míra jejich pracovního zapojení se má do roku 2035 zvýšit o 20 procentních bodů (p. b.), což je více než v průměru za EU-27, kde předpokládané zvýšení činí 18 p. b.

Jaká bude situace v jednotlivých sektorech v Česku? Prognóza očekává mírné zvyšování zaměstnanosti (o 0,5 % až 0,6 % ročně) v sektoru podnikání a ostatních služeb. Hnacím motorem v tomto sektoru má být růst zaměstnanosti v oblasti výzkumu a vývoje, umění a zábavy, počítačového programování a informačních služeb. V souvislosti se stárnutím populace se očekává také zvýšení zaměstnanosti ve zdravotnictví. Naopak zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví a dopravě má spíše stagnovat.

Nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovníků i pozic

Pracovní místa v Česku jsou ve srovnání s EU mnohem více koncentrována kolem střední úrovně kvalifikace. Oproti tomu nabídka pracovních míst pro vyšší kvalifikace je zatím poměrně nízká. Podle prognózy se tento stav bude měnit jen pozvolna. Polovina volných pracovních míst, která by měla být vytvořena v Česku do roku 2035, bude vyžadovat střední úroveň kvalifikace (oproti 40 % v průměru EU). Naopak nabídka míst pro pracovníky s vysokou kvalifikací má být podle prognózy podstatně nižší než v průměru za EU (46 % oproti 60 %).

Graf: Podíl volných pracovních míst podle úrovně kvalifikace 2022–2035

Graf: Podíl volných pracovních míst podle úrovně kvalifikace 2022–2035

Obdobný vývoj se očekává i ve vzdělanostní struktuře pracovníků. V současné době má Česká republika ve srovnání s průměrem EU nižší podíl pracovníků s terciárním vzděláním (o 11 procentních bodů). Podle prognózy by u nás mělo do roku 2035 dojít ke zvýšení podílu pracovníků s terciárním vzděláním z 28 % na 33 %. Navzdory tomuto růstu by ovšem Česká republika zůstala hluboko pod průměrem EU: podíl vysoce vzdělaných pracovníků by byl ve srovnání s ostatními zeměmi EU o 12 p. b. nižší (33 % oproti 45 %). Míra zaostávání ČR v této oblasti by se tedy nijak nezlepšila.

Graf: Pracovní síla podle úrovně kvalifikace

Graf: Pracovní síla podle úrovně kvalifikace

Budou Česku chybět pracovníci? Určit skupiny, v nichž lze očekávat zvýšený nedostatek pracovníků, pomáhá Index nedostatku pracovních sil. Index bere v úvahu tři prvky: budoucí růst zaměstnanosti, potřebu náhrady odcházejících pracovníků a nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Výsledky pro jednotlivé prvky jsou znázorněny v grafu, kde hodnota 1 znamená nízký nedostatek pracovníků a hodnota 4 naopak vysoký nedostatek. Podle indexu hrozí největší nedostatek pracovníků ve skupině odborníků, a to zejména pracovníků ve vědě a technice, dále ve skupině zdravotnických pracovníků a pracovníků v oblasti práva, sociální práce a kultury. Nedostatek pracovních sil podle prognózy může nastat i v oblasti osobních služeb a osobní péče.

Graf: Index nedostatku pracovních sil 2022–2035

Graf: Index nedostatku pracovních sil 2022–2035

Skills Forecast: vhled do budoucí zaměstnanosti

Prognóza do roku 2035 pro Českou republiku předpokládá poměrně nízký růst zaměstnanosti a ve srovnání s průměrem zemí EU nižší nabídku i nižší poptávku po pracovní síle s vysokou úrovní kvalifikace. Středně kvalifikovaná pracovní síla zůstane i nadále největší kvalifikační skupinou v České republice a její zastoupení bude v rámci EU významně nadprůměrné (63 % oproti 45 % za EU). Nicméně se očekává, že poptávka po pracovnících s vysokou kvalifikací poroste, i když pomaleji než v průměru zemí EU. V případě nízkého tempa zvyšování vzdělanostní úrovně by tak Česko v průběhu příštího desetiletí mohlo čelit napětí v souvislosti s nedostatkem vysoce kvalifikovaných pracovníků.

Chcete se dozvědět více o zaměstnanosti a rozvoji dovedností v jednotlivých státech EU? Prozkoumejte platformu Skills Forecast.


Připravila Jana Trhlíková

Cedefop (2025). 2025 skills forecast: Czechia. Publications Office of the European Union. https://www.cedefop.europa.eu/files/skills_forecast_-_czechia_2025.pdf


Zajímá Vás, jakým vývojem prochází odborné vzdělávání v Evropě? Přečtěte si novinky z Evropy nebo se přihlašte k jejich odběru. Odborným vzděláváním se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika.

Další aktuality

21. srpen 2026

Lídr školy v Praze i Brně startuje už v září. Zbývají poslední volná místa

Je tu poslední příležitost přihlásit se do kvalifikačního studia Lídr školy. V Brně začínáme 16. září, v Praze 22. září. A v obou městech zbývají už jen poslední volná místa.

Číst více

19. srpen 2026

Národní pedagogický institut České republiky povede Irena Fričová

Novou ředitelkou NPI byla s účinností od 1. září 2026 jmenována Irena Fričová. Jmenovací dekret jí předal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.

Číst více

04. srpen 2026

Portugalsko: ženy mají tvořit až 30 % ICT specialistů

Portugalsko spouští program v hodnotě 13,25 milionu eur, který má podpořit genderovou rovnost v oborech STEM a do roku 2030 zvýšit zastoupení žen v ICT a technických profesích.

Číst více

03. srpen 2026

Národní pedagogický institut České republiky povede dočasně Jan Mareš

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy jmenoval s účinností od 1. srpna 2026 dočasným ředitelem Národního pedagogického institutu Mgr. Jana Mareše, MBA, vrchního ředitele sekce vzdělávání a mládeže MŠMT.

Číst více

13. červenec 2026

Jak vznikají tematické plány k modelovému ŠVP? Národní metodický kabinet diskutoval o jejich podobě

Jak má vypadat tematický plán, který učitelům skutečně pomůže při plánování výuky? Co má obsahovat, aby nebyl jen přehledem učiva, ale praktickým nástrojem pro každodenní práci ve třídě? Právě těmto otázkám se věnovala červnová kolokvia sekcí Národního metodického kabinetu.

Číst více