Do jaké míry se stírá hranice mezi odborným a všeobecným vyšším sekundárním vzděláváním v Evropě? A jaká institucionální řešení se s tím pojí? Na tyto a související otázky hledal odpověď druhý díl ze série studií Budoucnost odborného vzdělávání a přípravy v Evropě.
Studie Cedefopu s podtitulem „Poskytování počátečního odborného vzdělávání a přípravy: institucionální diverzifikace a/nebo expanze?“ zkoumá, jakým způsobem se v oblasti poskytování počátečního odborného vzdělávání změnilo institucionální uspořádání v reakci na změnu poptávky po dovednostech na trhu práce. Za tou stojí například digitální a zelená transformace, ale i finanční krize a pandemie covidu-19.
- Stáhněte si studii (v angličtině)
Stírání hranic
Ačkoli se uspořádání odborného vzdělávání v jednotlivých zemích liší, je možné identifikovat společné trendy, jako je institucionální hybridizace, tedy stírání hranic mezi počátečním odborným vzděláváním a přípravou a všeobecným vzděláváním. Lze pozorovat snahy kombinovat všeobecnou a odbornou vzdělávací cestu. V některých zemích je to dlouhodobý rys systémů odborného vzdělávání a přípravy (např. Finsko, Norsko, Velká Británie), v jiných k tomu docházelo v poslední době.
Součástí těchto snah je zvýraznění role všeobecného obsahu v kurikulu, včetně všeobecných předmětů (jako je matematika a jazyky) a průřezových dovedností a kompetencí. Mnoho zemí posílilo ve svých programech odborného vzdělávání všeobecně vzdělávací složku. Buď daly více prostoru výuce všeobecných předmětů, nebo tyto předměty lépe začlenily do vzdělávacích programů. Vyšší důraz na všeobecně vzdělávací předměty ovšem není na úkor učení se prací – v mnoha případech se právě díky jejich výraznějšímu začlenění do učení se prací zvýšila celková kvalita vzdělávacího programu. Průřezové dovednosti a kompetence (jako např. řešení problémů, týmová práce nebo komunikace) jsou ve vzdělávacích programech počátečního odborného vzdělávání v jednotlivých zemích obsaženy stále častěji. Zatímco se odborné, profesní dovednosti v průběhu času rychle mění a odrážejí technologický a společenský vývoj, průřezové dovednosti a kompetence, které si lze osvojit v široké škále různých prostředí, jsou získávány na celý život a umožňují lidem lépe zvládat změny.
Na jedné straně tato kombinace obou složek zabraňuje příliš brzké specializaci a vzniku slepých uliček ve vzdělávání. Na druhé straně panují obavy, že rozšíření všeobecné složky vzdělávání na vyšší sekundární úrovni může odrazovat ty, kteří měli problémy se všeobecně vzdělávacími předměty již na nižší sekundární úrovni.
Všeobecně vzdělávací složku v kurikulu posílila i Česká republika, zejména v programech odborného vzdělávání ukončovaných maturitní zkouškou. V posledních letech došlo k nárůstu počtu vyučovacích hodin matematiky, bylo posíleno ekonomické a informatické vzdělávání a zvýšila se důležitost klíčových kompetencí a průřezových dovedností.
- Stáhněte si případovou studii za Českou republiku (v angličtině)
Svébytnost odborného vzdělávání
Navzdory tomuto vývoji si počáteční odborné vzdělávání stále zachovává svébytný charakter, který je pro žáky a studenty atraktivní a má podporu klíčových aktérů trhu práce. Je to dáno také tím, že evropské země sahají k různým opatřením ve snaze odborné vzdělávání zatraktivnit.
Mnoho zemí se například snaží posílit návaznost na vyšší úrovně vzdělávání. To vedlo ke změnám v kurikulech odborného vzdělávání a přípravy na vyšší sekundární úrovni. Kurikula tak prostřednictvím doplňkových modulů či navýšení délky studia umožňují studentům splnit vstupní požadavky vysokoškolských institucí. Dalším zajímavým rysem odborného vzdělávání a přípravy, atraktivním jak pro budoucí žáky a studenty, tak zaměstnavatele, je učení se prací, které většina zemí posiluje.
V České republice v uplynulých letech došlo k zmasovění vysokoškolského vzdělávání. Dnes se na vysoké školy hlásí přes 70 % absolventů středních odborných škol s maturitou, a pouze 50 % absolventů je přijato. To se odráží na vzdělávacích strategiích žáků počátečního odborného vzdělávání, kteří ve větší míře volí programy vedoucí k maturitě. V důsledku toho se podíly studentů, kteří studují ve vyšším sekundárním vzdělávání s maturitou a bez ní, obrátily z přibližně 40:60 v roce 1991 na 70:30 v roce 2019.
Studie sleduje společné evropské trendy
Studie, která vychází z celoevropského průzkumu poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy a národních případových studií, přináší nejnovější informace a vhled do neustále se měnícího prostředí počátečního odborného vzdělávání a přípravy. Výsledky ukazují, že země jsou si čím dál podobnější v tom, jak uzpůsobují své systémy počátečního odborného vzdělávání a přípravy. To je patrné z rozšiřování kurikula počátečního odborného vzdělávání, důrazu kladeného na učení se prací a také na rostoucí význam připisovaný místní a regionální autonomii.
Studie Cedefopu (Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání) čerpá informace ze své sítě ReferNet, jíž je Česká republika součástí, z případových studií osmi zemí a online šetření mezi téměř tisícovkou evropských poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy. Kromě studie za Českou republiku série obsahuje případové studie za Německo, Finsko, Itálii, Litvu, Nizozemsko, Norsko a Spojené království.
Připravila Aneta Vencovská
The future of vocational education and training in Europe: volume 2 [online]. Cedefop, July 2022 [cit. 2023-03-28]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/publications/5584
Case study Czechia: The future of vocational education and training in Europe: volume 2 [online]. Cedefop, March 2021 [cit. 2023-03-29]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/files/czechia_future_of_vet_vol.2.pdf
Chcete vědět, co vás v budoucnu čeká na trhu práce a jaké dovednosti budou v budoucnu potřeba? Zajímá vás budoucnost odborného vzdělávání a možné scénáře jeho vývoje?
Přihlaste se k odběru newsletteru a už vám žádná novinka neunikne. Přečtěte si již vydané novinky z Evropy a prozkoumejte, čím se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika.
