Jak zvládat nevhodné chování ve třídě? Jak tyto problémy řešit, na koho se případně obrátit a co se v takových situacích osvědčilo?

V patnáctém podcastu Zapojme všechny si Adéla Pospíchalová povídá se speciální pedagožkou a spolupracovnicí Národního pedagogického institutu ČR Martou Kozdas o jejích zkušenostech s problémovým chováním u žáků.

PODCAST

Poruchy chování v každodenní školní praxi

Učitelé, asistenti pedagoga i speciální pedagogové si vždy kladou stejnou otázku: Jak efektivně řešit výchovné obtíže ve třídě? Marta Kozdas přiznává, že to je vždy běh na dlouhou trať, doprovázený mnohými nezdary. Neúspěchy je však třeba brát jako důležitou stránku této profese, poučit se z nich a zaměřit se na sebezdokonalení a další vzdělávání – každý pedagog by měl zkrátka na sobě dále pracovat. Důležitým faktorem je také týmová spolupráce. Učitelé by se neměli pokoušet zvládnout případný problém sami, kolegiální podpora je velice důležitá a zkušenější kolegové mohou mnohdy přijít s řešením, které v dané situaci zafunguje. Sdílení problému je také dobrou psychohygienou, jež je v často emočně vyhrocených situacích víc než potřebná.

Jestli se Martě Kozdas něco při řešení problémového chování osvědčilo, je to klidný přístup, otevřená komunikace se žáky a především důslednost. Jako příklad uvádí zkušenost s „rozjívenou“ třídou, kde bylo těžké pracovat a někdy splnit plán výuky. Zapisovala si proto čas, kdy nebylo možno učit, ten pak sečetla a žáci si čas výuky museli nahradit v pátek po vyučování. Podobně fungovala otevřená komunikace i na notoricky zlobícího žáka. Namísto prchlivé reakce ho „odzbrojila“ přímými otázkami ohledně toho, jak by si on sám představoval, že by měla hodina vypadat, aby ho bavila. Je proto vhodné povzbudit žáky s problémovým chováním, aby sami převzali iniciativu a aktivně hledali východiska – nenechat je vězet v roli „zlobivého žáka“, kterou už dobře znají, ale nabídnout jim jinou roli i perspektivu, kdy mají příležitost sami dění aktivně ovlivnit.

Zásadní je také podpora pozitivních vzorců chování u dítěte/žáka, kdy si učitel všímá toho, co dítěti/žákovi jde, co se mu podařilo, a poskytuje nehodnotící a pozitivní popisnou zpětnou vazbu. U dětí s problémovým chováním je zapotřebí začít již ve školce, aby se neposilovaly negativní vzorce, např. že si dítěte učitelka všímá, jen když zlobí. Ač je u některých dětí složité najít, zač je chválit, je to velmi důležité – klidně i snížit laťku a hledat u nich jakýkoliv posun dobrým směrem.


Web Zapojmevsechny.cz vznikl v rámci projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (APIV B), který realizuje Národní pedagogický institut České republiky. Projekt je spolufinancován EU.

 Logolink OP VVV

Další aktuality

21. leden 2026

Spotlight on jobs and skills: Jaké trendy čekají Česko v oblasti zaměstnanosti?

Český trh práce dnes stojí na silné výrobě a středně kvalifikované pracovní síle, což zatím udržuje rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Jak ale tuto rovnováhu změní digitalizace, růst high-tech profesí a přetrvávající nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovníků?

Číst více

13. leden 2026

Začíná vyhodnocování modelových školních vzdělávacích programů pro úpravy v roce 2026

Loni skončilo připomínkování modelových školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Od začátku ledna 2026 probíhá systematické vyhodnocování získaných podkladů, které budou využity pro následné úpravy.

Číst více

08. leden 2026

Dánské odborné vzdělávání přehledně

Jak funguje odborné vzdělávání v Dánsku? Odpovědi přináší série publikací Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání.

Číst více

08. leden 2026

Wellbeing ve škole: O nás bez nás

Může být wellbeing bez participace? Jak se mění klima školy, když žáci a studenti dostanou skutečný prostor ovlivňovat dění kolem sebe? A proč je důležité, aby o věcech, které se jich týkají, mohli mladí lidé nejen mluvit, ale spolurozhodovat?

Číst více

05. leden 2026

Připojte se k nám: Akademie leadership škol budoucnosti

Pro vedení škol jsme připravili zážitkový vzdělávací program, který podporuje moderní leadership, spolupráci a školní kulturu založenou na důvěře, učení a otevřené komunikaci.

Číst více