29. září se uskutečnila online debata k uplynulým prvním týdnům Národního plánu doučování. Debata se dotkla všech témat vztahujících se k doučování.
Debaty se zúčastnili zástupci všech subjektů zapojených do Národního plánu doučování:
- za ředitele škol pan Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov
- za učitele a doučující paní Jana Servusová, učitelka a metodička prevence na ZŠ Chocerady
- za neziskové organizace paní Zuzana Ramajzlová, vedoucí vzdělávacích služeb Člověka v tísni, o. p. s.
- za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pan Michal Černý, ředitel Odboru základního vzdělávání a mládeže.
Debatu moderoval pan Tomáš Machalík, projektový manažer Národního pedagogického institutu ČR.
„Úplně každý, i člověk, kterého se to zdánlivě netýká, by měl být rád, že se snažíme děti kvalitně vzdělat. Až nebude potřeba doučovat, bude to signál, že náš školský systém je tam, kde ho chceme mít,“ řekl v debatě pořádané Národním pedagogickým institutem České republiky Michal Černý, ředitel Odboru základního vzdělávání a mládeže MŠMT.
Online debata byla živě vysílána na YouTube kanálu Národního pedagogického institutu České republiky, kam mohli diváci do diskuze vkládat i své dotazy, na které v živém čase dostali odpovědi – buď na témže místě písemnou formou, nebo v druhé polovině samotné debaty ústně přímo od diskutujících na kameru.
Debata se dotkla všech témat vztahujících se k doučování – identifikace potřebných žáků, personálního zabezpečení, role školy a ředitele školy, finanční stránky, spolupráce s rodinou a dalšími aktéry, metodické podpory i dalšího vývoje Národního plánu doučování.
Na středních odborných školách je doučování využito především k dohnání odborného výcviku, a finance na to jsou využity do poslední koruny – jak řekl Miloslav Janeček: „Povinností každého vedení školy je udělat vše pro to, aby finanční prostředky, které na doučování obdrželo, vyčerpalo.“ Však také na jeho škole bez nároku na jakékoli financování využili výzvy MŠMT k prodloužení předchozího školního roku, a to až do 23. 7., kdy proběhly závěrečné učňovské zkoušky.
Učňovské obory jsou v dennodenním kontaktu s budoucími zaměstnavateli svých budoucích absolventů a dále řemeslnými cechy: „Jsou to instituce, sociální partneři, kteří jsou s námi ochotni komunikovat o tom, co absolventům nejvíce uteklo, co je potřeba je v odborném výcviku doučit,“ doplnil Miloslav Janeček.
„Myslím si, že vždy bude nějaký důvod, proč nějakou skupinku doučovat. I v bezcovidové budoucnosti bude nějaké doučování potřeba, jako např. u žáků učňovských oborů, kteří se rozhodnou pro nástavbové maturitní studium a budou se chtít připravit na přijímací zkoušky a budou potřebovat doučit např. anglický jazyk. Ale už to nebude v takové rozsáhlé míře, jako je to teď.“
Jana Servusová uvedla: „Já plán doučování vnímám jako ohromný a důležitý signál od MŠMT, a sice, že jsou děti, kterým běžná vzdělávací služba nestačí, nevyhovuje nebo na ni nějakým způsobem nedosáhnou. Tento problém zde existoval vždy, během koronavirové pandemie se však formuloval. Tím signálem ministerstvo školství dalo najevo, že i o takové děti má zájem, že je potřebujeme, chceme vzdělávat, máme na tom zájem, abychom je do společnosti, do vzdělávání a do toho procesu nějakým způsobem vtáhli. Doufejme, že až pomine koronavirové šílenství, na tyto děti se nepřestane myslet, protože Česká republika je známá tím, že má ohromný rozdíl v úspěšnosti mezi dětmi z tzv. motivovaných rodin a dětmi, kterým se doma podpory nedostává.“
Také Zuzana Ramajzlová zastupující neziskovou organizaci Člověk v tísni, která se dlouhodobě zabývá mj. doučováním dětí v sociálně znevýhodněném prostředí a poskytuje mj. propracovanou metodickou podporu na svém webu Doučujte.cz, je toho názoru, že vždy budou děti, které budou potřebovat individuální podporu, ale ne v takovém rozsahu jako nyní: „Děti by měly ve škole dostat takové penzum vzdělání a takovým způsobem, že by neměly potřebovat doučování.“ Michal Černý na toto téma dodal: „Až nebude potřeba doučovat, bude to signál, že náš školský systém je tam, kde ho chceme mít.“
Diskutovalo se i nad tím, nakolik školy zvládnou doučování pokrýt z vlastních personálních zdrojů. Nápomocná má být interaktivní mapa na webu Národního plánu doučování, prostřednictvím které můžou školy najít externí doučující z řad neziskových organizací i jednotlivců, např. studentů vysokých škol. Někteří ředitelé se však navázání spolupráce s novými externisty brání. Zuzana Ramajzlová je však vyzvala k tomu, aby se externistů nebáli: „Zapojení studentů nebo dobrovolníků nebo neziskových organizací s sebou nese benefit propojení s rodinou, vazbu na rodinu a podporu dítěte i v jiných věcech.“ Na jaře 2020 pracovníci Člověka v tísni zjišťovali, že mnohé školy neměly žádný kontakt na mnohé rodiny, a museli ho zajišťovat: „Vlastně díky online výuce se musel kontakt zajistit. Situace nebyla růžová, ale pomohla tomu, že se ukázala důležitost propojení rodiny a školy a důležitost sociální práce ve školství.“
Z publika byl diskutován dotaz na téma rozlišení dětí, kterým uškodil lockdown, a dětí tzv. záškoláků. Podle Michala Černého by se v řádu týdnů mělo poznat, které děti lockdownem utrpěly: „Ty děti, které byly opravdu poškozeny lockdownem, by teď k tomu doučování měly přistoupit zodpovědněji. A ty, které ani teď tu šanci nevyužijí, tam už je potom otázka, jestli u nich není problém hlubší, jestli nespočívá v motivaci.“ S tím částečně souhlasila Zuzana Ramajzlová: „Teď nastartují děti, které mají doma motivované rodiče, kteří jim zase pomůžou. Já si myslím, že co nám ukázal právě lockdown, je determinace rodinným prostředím – bylo vidět, že kde rodiny nefungovaly, tam se problémy dětí prohloubily. Tam, kde nebyla motivovaná rodina předtím ani v lockdownu, nemůžeme očekávat, že bude teď – chceme ale podpořit děti, nyní jde o to, jakým způsobem pracovat s dětmi, které za své rodiče nemůžou.“
Jak připomněl Michal Černý, prostředky z Národního plánu doučování by měly být přednostně využity na doučování. V odůvodněných případech, kdy je doučování již pokryto, však mohou být finance použity i na sekundární, socializační a aktivizační aktivity. Jak je např. využije základní škola v Choceradech, zmínila Jana Servusová: „Budeme se snažit uzdravit některé kolektivy, které odnesly covid spíš v rovině vztahů než v rovině znalostí.“ Michal Černý upozornil: „Nemělo by se stát, že by škola použila finance na stmelovací aktivity, zatímco by děti potřebovaly doučování, které by neprobíhalo.“
Na otázku doučování jako tématu uvedla Zuzana Ramajzlová: „Vnímám to jako celospolečenské téma. Nevnímám to jako samotné doučování, ale jako širší podporu těch dětí, které nezvládají nebo jsou nějakým způsobem postižené buď koronavirovým výpadkem, nebo vůbec ve vzdělávacím systému selhávají. Má to zajímat rodiče, má to zajímat školu, má to zajímat sociální služby, a určitě to má zajímat i zřizovatele.“ Michal Černý dodal: „Já si myslím obecně, že čím víc lidí dostane kvalitní vzdělání, tím se ve finále všichni budeme cítit lépe. Podle mě úplně každý, i člověk, kterého se to zdánlivě netýká, by měl být vlastně rád, že se snažíme všechny děti kvalitně vzdělat. Věřím, že všechno je dobře nastavené, ale pokud se ukáže, že ne, že některé věci se nedaří, některé by se daly udělat lépe, dejme si zpětnou vazbu. Prostě, pište nám, protože na základě těchto informací to můžeme do budoucna nastavit lépe.“
Vše důležité o Národním plánu doučování najdete na webu doucovani.edu.cz.
