Desátá mezinárodní konference k podpoře vícejazyčnosti proběhla online 2. prosince 2021, tentokrát pod názvem Výuka cizích jazyků – Jak dál?
Konference byla pořádána online ve spolupráci s MŠMT, Zastoupením Evropské komise v ČR a za přispění Evropského centra pro moderní jazyky v Grazu.
Jubilejní desátý ročník byl zaměřen jednak retrospektivně, ukázal vývoj a dynamiku výuky cizích jazyků v posledních 10 letech, jednak navázal aktuálními otázkami a výzvami ve výuce cizích jazyků – jak úspěšně/ji podporovat vícejazyčnost. Dalšími tématy konference byly příklady dobré praxe v rámci distanční výuky, výuka odborného cizího jazyka, vícejazyčnost očima zahraniční expertky či využití mediace ve výuce cizích jazyků.
Záznam z konference
S úvodním slovem na konferenci vystoupili náměstek pro řízení sekce vzdělávání a mládeže MŠMT, Mgr. Jan Mareš MBA, náměstkyně ředitele Národního pedagogického institutu ČR Mgr. Alena Štěrbová a za Evropskou komisi Mgr. Kamila Adámková, vedoucí českého jazykového odboru na Generálním ředitelství pro překlady v Evropské komisi.
Konference byla rozdělena do několika bloků a její příspěvky byly zaměřené prakticky s přímou využitelností ve výuce. Po každém bloku následovala diskuze. Účastníci shlédli dohromady deset příspěvků, včetně tanečních vystoupení souboru Jaro při základní umělecké škole Štefánikova na Praze 5 o přestávkách mezi jednotlivými bloky konference.
S úvodním příspěvkem vystoupila prof. PhDr. Věra Janíková, Ph.D., která působí na Katedře německého jazyka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde se věnuje výuce didaktiky německého jazyka. Je autorkou mnoha vědeckých statí a odborných knih, které přispívají k rozvoji vědního oboru didaktika cizího jazyka, ale i řady metodicko-didaktických publikací s inspirativními výukovými postupy pro současnou výuku cizích jazyků. Ve svém příspěvku nabízí krátké zamyšlení nad tím, jak se v České republice v poslední dekádě mění pohled na výuku cizích jazyků se zřetelem ke snaze o úspěšnější podporu vícejazyčnosti.
S příkladem dobré praxe podpory Plzeňského kraje zřizovaným školám k rozvoji jazykového vzdělávání vystoupila Ing. Alexandra Weberová z Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje.
Jakým způsobem si s vlivem uzavření škol na výuku cizích jazyků poradili na pražském Gymnáziu Evolution, se s účastníky konference podělil jeho ředitel a učitel německého jazyka Mgr. Jan Teplý a ve svém příspěvku dobré praxe nabídl porovnání představ o distanční výuce cizích jazyků při uzavření školy s nastalou praxí. Představil průběžné přehodnocování postupů a nastavení distanční výuky vůbec. V závěru příspěvku účastníky konference seznámil také s důsledky a dopady distanční výuky.
S příspěvkem o podpoře výuky odborného cizího jazyka vystoupila Ing. Monika Hrubešová, ředitelka školy MICHAEL – Střední školy a Vyšší odborné školy reklamní a umělecké tvorby, která je ve spolupráci s ČVUT a Vyšší odbornou školou informačních studií realizátorem projektu Podpora učitelů v rámci výzvy Budování kapacit pro rozvoj škol II. Výstupem projektu jsou proškolení pedagogičtí pracovníci tak, aby byli schopni efektivně využívat potenciál každého žáka k jeho kompetenčnímu rozvoji. Dalším výstupem projektu je interaktivní učebnice pro efektivní výuku odborných cizích jazyků.
Závěrečný blok zahájila prof. Sílvia Melo-Pfeifer, která je řádnou profesorkou na univerzitě v Hamburku v oboru vzdělávání učitelů jazyků (francouzština a španělština). Jejím výzkumným zájmem jsou pluralitní přístupy ke studiu a výuce cizích jazyků a ve vzdělávání učitelů. Ve svém příspěvku nazvaném Nemusíš být super hrdina!: implementace vícejazyčné pedagogiky do běžného jazykového vzdělávání ve škole autorka ukázala, že učitelé nemusí být superhrdinové, aby implementovali principy vícejazyčného vzdělávání v běžné třídě.
S příspěvkem o mediaci a jejím využití ve výuce cizích jazyků vystoupila Mgr. Marie Boccou Kestřánková, Ph.D., v současnosti metodička tvorby Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a lektorka češtiny pro cizince v Ústavu bohemistických studií v UK v Praze.
Do programu konference bylo zařazeno i online vystoupení tanečnic a tanečníků ze souboru Jaro, který působí při Základní umělecké škole Štefánikova na Praze 5, protože děti byly v době zavření škol ochuzeny i o neformální vzdělávání, nemohly vystupovat a chyběla jim řádná motivace a cíl. „Chtěli jsme jim částečně možnost vystoupení nahradit a upozornit na to, že to neměly lehké a že je príma, že jim to nevzalo elán a chuť pokračovat“, říká za organizační tým Mgr. Tatiana Feketeová, ústřední metodička NPI ČR.
Výhody dvou a vícejazyčnosti – učení z perspektivy neurodidaktiky
U příležitosti retrospektivy se vracíme k nejzajímavějším a nejlepším zahraničním příspěvkům z konferencí z minulých let a nabízíme k opětovnému zhlédnutí vynikající vystoupení Marion Grein z univerzity Johannes Gutenberg-Universität v Mohuči (SRN), jedné z předních evropských odbornic na neurodidaktiku. Ve svém příspěvku paní Marion Grein osvětlí, proč je znalost co největšího množství cizích jazyků přínosem pro každého z nás; vedle kulturních a pracovně odborných důvodů jsou to především nejaktuálnější poznatky v neurobiologickém jazykovém výzkumu, které objasňují, jaké kognitivní přednosti má studium cizího jazyka pro všechny oblasti mozkové činnosti.
Proč, co a jak ve vícejazyčném vzdělávání: proč na něm dnes záleží víc než kdy jindy
O vícejazyčném vzdělávání a proč na něm dnes záleží víc než kdy jindy; jaké to má důsledky pro jazykovou politiku, vzdělávání učitelů a samotnou výuku, a jak ECML podporuje všechny ty, kteří pracují v oblasti jazykového vzdělávání, promluvila Sarah Breslin, výkonná ředitelka Evropského centra pro moderní jazyky v Grazu.
Kulatý stůl k výuce metodou CLIL zástupců států V4
Poslední příspěvek, který bychom rádi připomněli, je Kulatý stůl k výuce metodou CLIL zástupců států V4, který moderovala PhDr. Petra Vallin, Ph.D., z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Hlavním cílem Kulatého stolu bylo porovnat dosavadní zkušenosti s integrovanou výukou cizího jazyka (CLIL) v jednotlivých zemích V4 a vzájemně hledat inspiraci prostřednictvím mezinárodního dialogu. A zároveň společně formulovat další kroky, které jsou třeba k tomu, aby se CLIL stal ve školách běžnou součástí výuky a podpořil tak vícejazyčnost na školách i ve společnosti.
