Umělá inteligence mění evropský trh práce. Jak se k ní staví samotní pracovníci? Jejich pohled na problematiku zjišťoval Cedefop v šetření zaměřeném na dovednosti v oblasti umělé inteligence.
Rychlý rozvoj umělé inteligence (AI) vzbuzuje očekávání ohledně vyšší produktivity a konkurenceschopnosti v mnoha odvětvích evropského trhu práce. Zároveň panují obavy, že AI nepříznivě ovlivní zaměstnanost. Automatizace by měla zasáhnout především pracovní místa, která se vyznačují rutinní činností či nízkou kvalifikací.
Jak vidí nástup umělé inteligence na pracoviště evropští pracovníci? Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) ve svém šetření dovedností v oblasti umělé inteligence hledalo odpovědi na následující otázky:
- Kolik pracovníků v Evropě využívá ve své práci AI technologie?
- Jaký je dopad automatizace na základě AI technologií na pracovní místa a úkony?
- Jaký je vztah mezi využíváním AI technologií, pracovním výkonem a trhem práce?
- Do jaké míry podporují evropské podniky a organizace zavádění AI technologií?
- Do jaké míry pociťují evropští pracovníci nedostatek dovedností v oblasti umělé inteligence a účastní se souvisejícího vzdělávání?
Cílem šetření bylo získat informace o rozšíření práce, která využívá umělou inteligenci, a o mezerách v dovednostech pracovníků v oblasti AI. Výsledná analýza by měla pomoci formulovat doporučení týkající se vhodného využití umělé inteligence na trhu práce.
Hlavní zjištění z šetření AI dovedností
První poznatky z šetření vykreslují pestrý obrázek toho, jak pracovníci a podniky v různých zemích vnímají a přijímají umělou inteligenci. Zároveň je z šetření patrná rozšiřující se digitální propast.
Práce s umělou inteligencí na evropských pracovištích
- Jeden ze sedmi pracovníků v Evropě používá digitální nástroje nebo aplikace, které mu umožňují některé úkoly vykonat automatizovaně za pomoci algoritmů. Například na rozpoznávání, překlad, přepis nebo generování textu běžně využívá automatické digitální nástroje 22 % pracovníků.
- 28 % pracovníků uvádí, že buď oni sami, nebo jejich kolegové používají AI technologie k výkonu své práce.
Rozdíly v užívání AI napříč Evropou
- V severněji položených zemích Evropy (např. Lucembursko, Belgie, Německo, Francie) uvádí více než třetina pracovníků, že oni sami nebo jejich kolegové používají AI technologie na pracovišti. Čísla jsou výrazně nižší v Polsku (24 %), Řecku (21 %) a Španělsku (16 %).
- V četnosti využívání AI technologií se evropské země čím dál více rozcházejí.
Automatizace práce
- V průměru 15 % pracovníků se obává ztráty práce kvůli AI technologiím. V Polsku či na Slovensku má z tohoto negativního dopadu strach 1 z 5 pracovníků, v Řecku dokonce 1 ze 4. Česká republika se nachází na opačném pólu žebříčku: obavy má pouze 8 % pracovníků.
- 20 % pracovníků se domnívá, že umělá inteligence může zastat více než polovinu jejich pracovních úkonů.
- Z pracovníků, kteří ke své práci využívají technologie a nástroje umělé inteligence, jich 30 % zaznamenalo zánik některých pracovních úkonů a 41 % se muselo přeorientovat na nové úkoly.
- Pro 68 % pracovníků spočívá hlavní efekt AI technologií v tom, že jim umožňují plnit pracovní úkoly rychleji.
Nedostatek AI dovedností a vzdělávání
- 61 % pracovníků se domnívá, že v příštích pěti letech budou pravděpodobně potřebovat nové znalosti a dovednosti, aby se mohli vyrovnat s dopady AI nástrojů na jejich práci.
- Avšak 44 % pracovníků označuje za nepravděpodobné, že jejich firma nebo organizace poskytne svým zaměstnancům školení pro práci s AI.
- Pouze 15 % evropských pracovníků se v posledním roce zúčastnilo školení zaměřeného na rozvoj znalostí a dovedností pro používání AI nástrojů nebo systémů.
- Více než polovina zaměstnanců v Evropě má nízkou úroveň kompetencí v oblasti AI.
Dopady šetření pro členské státy EU
Z šetření Cedefopu vyplývá, že v Evropě je potřeba rozvíjet dovednosti pracovníků, aby se mohli vyrovnat s transformací pracovních míst způsobenou nástupem umělé inteligence. Počáteční i další odborné vzdělávání by mělo věnovat zvýšenou pozornost zavedení kompetencí a dovedností souvisejících s umělou inteligencí do svých kurikul.
Šetření rovněž podněcuje k překonání genderového a věkového vyloučení spojeného s využíváním AI technologií. Například u žen a starších pracovníků je méně pravděpodobné, že budou umělou inteligenci používat v rámci své práce. To je potřeba změnit, aby byl přechod na AI technologie spravedlivý pro všechny skupiny pracovníků.
O šetření AI dovedností
Do šetření dovedností v oblasti AI, které Cedefop provedl na jaře 2024, se zapojilo 5 342 pracovníků z 11 zemí EU, konkrétně z Belgie, Francie, Německa, Řecka, Irska, Lucemburska, Polska, Portugalska, Slovenska, Španělska i České republiky. Šetření navazuje na Evropský průzkum dovedností a pracovních míst (European Skills and Jobs Survey), který pravidelně přináší komplexní hodnocení struktury pracovních míst a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v Evropské unii.
Připravila Aneta Vencovská
How to get ready for AI in the workplace – Cedefop survey [online]. Cedefop, June 2024 [cit. 2024-10-02]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/news/how-get-ready-ai-workplace-cedefop-survey
Foto od ThisisEngineering na Unsplash
Zajímá Vás, jakým vývojem prochází odborné vzdělávání v Evropě? Přečtěte si novinky z Evropy nebo se přihlašte k jejich odběru. Odborným vzděláváním se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika.
