Analytická zpráva z mezinárodního výzkumu PIAAC: Proč se zajímat o dovednosti dospělých

Proč OECD výzkum organizuje a co přináší České republice

Šetření PIAAC je součástí Strategie dovedností OECD. Šetření doplňuje výzkumy 15letých žáků PISA, ale i výzkumy asociace IEA jako PIRLS a TIMSS. Cílem výzkumu PIAAC je pravidelně zjišťovat, jak jsou dospělí (od 16 do 65 let) v jednotlivých zemích vybaveni dovednostmi pro uplatnění na trhu práce i v situacích každodenního života.

Výzkum PIAAC měří prostřednictvím testových úloh základní dovednosti dospělých, a to čtenářskou gramotnost, numerickou gramotnost a řešení problémů. Sledované dovednosti jsou přenositelné, tedy využitelné v široké škále kontextů (pracovní, osobní, společenský). Mají jak ekonomické přínosy (vyšší míra zaměstnanosti, vyšší příjmy), tak neekonomické přínosy (například vyšší míra subjektivně vnímaného zdraví a životní spokojenosti).

Díky zapojení do programu Česká republika získává unikátní mezinárodní srovnání ohledně vzdělávacích drah dospělých a vztahu dovedností k pracovnímu uplatnění i kvalitě života. Vedle mezinárodního rozměru šetření je zásadní i jeho potenciální přínos pro národní diskuse o vzdělávání a trhu práce.

Stáhněte si analytickou zprávu Proč se zajímat o dovednosti dospělých?

Rozvoj dovedností během života

Klíčovými nástroji pro rozvoj dovedností jsou prostupnost formálního vzdělávání a možnost doplnit si kvalifikaci v dospělosti. Zásadní je ale také to, zda mají dospělí příležitosti rozvíjet dovednosti v osobním a profesním životě. Zájmem demokratických států je dbát na sociální soudržnost, na rozvíjení potenciálu všech obyvatel a také na vyrovnávání vzdělávacích šancí.

V České republice může tato analytická zpráva spolu s dalšími dokumenty věnovanými vzdělávacím systémům v mezinárodní a evropské perspektivě doplnit debaty o revizi kurikula, cílech a výstupech vzdělávání, ale i o inovaci oborové soustavy a zvyšování prostupnosti vzdělávacího systému.

Mezinárodní perspektiva umožňuje také blíže sledovat způsoby řízení, organizaci a strukturu vzdělávacího systému v souvislosti s mezinárodními daty. Česká republika se v mezinárodním srovnání vyznačuje silně decentralizovaným vzdělávacím systémem, v němž jsou základní školy zřizovány obcemi a mají vysokou míru autonomie. Tato autonomie je spojena se značným administrativním zatížením ředitelů a ředitelek škol, klade zvýšené nároky na řízení na úrovni systému a může posilovat rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi školami. Pro zpětnou vazbu pro vzdělávací systém pak vzrůstá důležitost národního a mezinárodního testování.

Na úrovni středoškolského vzdělání se Česká republika v porovnání s dalšími zapojenými státy dlouhodobě vyznačuje vysokým podílem odborného vzdělání a učebních oborů bez maturity (30 %). V mezinárodním srovnání zároveň přetrvává nízké zastoupení vysokoškolsky vzdělané populace (minimálně bakalářský stupeň vzdělání). Podle statistik OECD vzrostl ve věkové skupině 25–64 let podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v ČR z 10,5 % v roce 1994 na 27,5 % v roce 2024, což je stále výrazně méně než v zemích, jako je Finsko (42,7 %) a Dánsko (45,1 %). Také ve srovnání se sousedními státy zůstává Česká republika pod průměrem – podíl vysokoškolsky vzdělaných činí 29 % na Slovensku, 39,5 % v Polsku, 37,7 % v Rakousku a 34,3 % v Německu.

Srovnání výsledků 1. a 2. cyklu

Pokud porovnáme výsledky za 1. a 2. cyklus výzkumu a nezohledníme demografické změny, čtenářské dovednosti dospělých se zlepšily pouze ve dvou zemích, a to ve Finsku a v Dánsku. V numerické gramotnosti došlo k průměrnému zlepšení v sedmi zemích. V České republice se ve čtenářské gramotnosti výsledky dospělých významně zhoršily, výsledky v numerické gramotnosti zůstaly srovnatelné.

Důležitým faktorem udržování a rozvíjení dovedností je účast na dalším vzdělávání. Nejvyšší míru účasti na dalším vzdělávání (formálním i neformálním) dlouhodobě vykazují severské státy a anglicky mluvící země, které mají silnou tradici politik celoživotního učení.

Graf: Rozdíl průměrného skóre ve čtenářské a numerické gramotnosti – před a po zohlednění dem. změn; převáženo podle věku, původu a pohlaví (16–65 let, bez cizojazyčného dotazníku)
21 zemí, které se zúčastnily 2. cyklu i 1. vlny 1. cyklu

Zdroj: OECD (2024), Do Adults Have the Skills They Need to Thrive in a Changing World?: Survey of Adult Skills 2023, OECD Skills Studies

Národní výsledky opět poukazují na velmi nízké dovednosti studentů i absolventů učebních oborů bez maturity

I podle dat za 2. cyklus PIAAC přetrvávají výrazné rozdíly v úrovni dovedností podle typu vzdělání. Riziko nízkých dovedností je v ČR značné u absolventů učebních oborů bez maturity. Mezi dospělými od 25 do 65 let s vyučením bez maturity má 41 % velmi nízkou úroveň čtenářských dovedností (úroveň 1 nebo nižší). Absolventům učebních oborů bez maturity přitom dělá potíže nejen práce s textovými informacemi – dvě pětiny (40 %) z nich mají velmi nízké dovednosti minimálně ve dvou ze tří zkoumaných oblastí (čtenářské dovednosti, numerické dovednosti, adaptivní řešení problémů). Tito dospělí se také méně zapojují do dalšího vzdělávání, mají tedy nejen horší vstupní podmínky, ale i menší příležitost dovednosti celoživotně rozvíjet, ať už v práci, nebo právě v dalším vzdělávání.

Odkazy

• Web výzkumu PIAAC v ČR
• Publikace k výzkumu PIAAC
• Publikace věnovaná nezaměstnanosti absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním
• Publikace k přechodu absolventů středních škol do vysokoškolského studia
• Tipy a inspirativní příklady ve vzdělávání dospělých připravené Evropskou agendou pro učení dospělých (EAAL)