Jaké jsou trendy v dovednostech a zaměstnanosti v evropském automobilovém průmyslu? Analýza Cedefopu přináší vhled do jednoho z nejinovativnějších výrobních odvětví v Evropě, které se zároveň výrazně zaměřuje na výzkum.

Automobilový průmysl tvoří téměř 7 % HDP Evropské unie a je lídrem v oblasti inovací výrobků. Na financování evropského průmyslového výzkumu se podílí z 20 %. Je také významným zaměstnavatelem. Přímo zaměstnává přibližně 2,8 milionu lidí (2018) a při zohlednění všech rozsáhlých dodavatelských řetězců (kovozpracující, strojírenský, textilní, gumárenský a plastikářský průmysl, výroba elektronických součástek a vývoj softwaru) je to až 12 milionů lidí. Kromě zpracovatelského průmyslu pracuje dalších 2,5 milionu lidí v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel; v odvětví prodeje pohonných hmot, pojišťovnictví a v ostatních službách je to 2,7 milionu osob.

Automobilový průmysl se poměrně rychle zotavil z hospodářské krize v roce 2009 a do roku 2018 vytvořil více než 700 000 nových pracovních míst.

Výroba motorových vozidel se vyznačuje nejvyšší intenzitou výzkumu a nejvyšší potřebou mezioborových dovedností. Kromě dovedností spojených s výzkumem a pokročilou výrobou jde např. o dovednosti z oblasti logistiky, prodeje, marketingu a práva. Výroba je přitom soustředěna jen v několika málo zemích EU. V čele stojí Německo s více než 50 % zaměstnanosti. Téměř 40 % pracovních míst pak připadá na dalších 7 členských států EU.

Výrobci automobilů ze západní Evropy přesunuli část dodavatelské sítě do členských zemí na východě. Došlo tak ke spojení vyspělé západní technologie, inovační síly a znalostí trhu s dovednostmi a produktivitou i kvalifikovaností východní pracovní síly. Slovensko a Česko nyní vedou v EU i ve světě ve výrobě automobilů na obyvatele. Východní země EU mají také nejvyšší podíl pracovníků zaměstnaných v automobilovém průmyslu.

V letech 2010–2020 vznikla 3 ze 4 nových pracovních míst v automobilovém průmyslu v zemích bývalého komunistického bloku. Šlo ale především o místa na montážních linkách, zatímco pozic s vyšší přidanou hodnotou a vyšší kvalifikační náročností bylo poskrovnu. I když místa ve výzkumu a vývoji zvolna rostou, 7 z 10 nových míst stále připadá na manuální pracovníky, jako jsou montážní a další dělníci či obsluha strojů. Naopak v zemích bývalé EU-15 tvořila v posledních deseti letech právě odborná pracovní místa (designéři, inženýři, odborníci v oblasti ICT nebo obchodu) 84 % čistého přírůstku všech pracovních míst v automobilovém průmyslu.

Změny v dovednostech

Měnící se postupy a procesy ovlivňují poptávku po pracovních místech a dovednostech v automobilovém průmyslu. V zaměstnanosti převažují technické profese (výroba, konstrukce a inženýrství) na různých úrovních kvalifikace, zatímco kancelářští a pomocní pracovníci představují pouze 1 ze 7 pracovních míst.

Technologický pokrok a postupující automatizace zároveň mění podobu zaměstnanosti. Středně kvalifikované technické profese jako obráběči kovů nebo elektrotechničtí dělníci přestávají být dominantní. Nejnovější prognóza Cedefopu týkající se poptávky po dovednostech (viz Cedefop Skills Forecast) ukazuje, že vysoce kvalifikovaná pracovní místa v průmyslu nabývají na významu. S tím souvisí i poptávka po špičkových, specializovaných dovednostech.

Povolání v automobilovém průmyslu (podíl na zaměstnanosti v roce 2020):

Automotive graf povolání

Zdroj: Databáze Skills Forecast (Cedefop).

Ukazuje se, že na mnoha pracovních místech jsou vyžadovány průřezové dovednosti (adaptabilita, týmová práce a znalost cizích jazyků) a špičkové technické dovednosti (výrobní procesy, standardy kvality, design, inženýrství).

Nejžádanější dovednosti v automobilovém průmyslu (2019–2020):

Automotive graf dovednosti

Zdroj: Skills OVATE (Cedefop).

Profese v ohrožení

Nejvíce ohrožené profese na výrobních linkách v průmyslu jsou:

  • montážní dělníci,
  • obsluha strojů,
  • obráběči kovů,
  • elektrotechničtí dělníci
  • výrobní dělníci.

Více než 1 ze 4 osob v těchto profesích je starší 50 let a podobný podíl osob má nízkou kvalifikaci a mají obvykle také horší přístup ke vzdělávání, které by jim pomohlo přizpůsobit se změnám na pracovišti nebo najít alternativní zaměstnání v případě propuštění.

Automobilový průmysl jako lídr v robotizaci

Roboty používá přibližně polovina automobilových společností v EU. V roce 2018 bylo v tomto odvětví zakoupeno více než 125 tisíc robotů, což představuje 30 % všech instalací průmyslových robotů (na druhém místě je elektrotechnický/elektronický průmysl, na třetím kovoprůmysl a strojírenství). Zvýšená poptávka po automobilech a s ní související nedostatek kvalifikovaných pracovníků a pracovních míst vedly k růstu nákladů na zaměstnance a motivovaly automobilové společnosti k automatizaci.


Připravila Martina Kaňáková

Automotive industry at a crossroad [online]. Cedefop, 17/02/2021 [cit. 2023-08-10]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/data-insights/automotive-industry-crossroads

Skills forecast [online]. Cedefop [cit. 2023-08-10]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/tools/skills-forecast


Chcete vědět, co vás v budoucnu čeká na trhu práce a jaké dovednosti budou v budoucnu potřeba? Zajímá vás budoucnost odborného vzdělávání a možné scénáře jeho vývoje?

Přihlaste se k odběru newsletteru a už vám žádná novinka neunikne. Přečtěte si již vydané novinky z Evropy a prozkoumejte, čím se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika

Další aktuality

08. duben 2026

Národní metodický kabinet posouvá tvorbu vzdělávacích materiálů

Metodické kabinety pokračují v tvorbě vzdělávacích materiálů pro školy. Do práce jsou zapojeny desítky odborníků, učitelů a metodických průvodců z celé České republiky. Vedle konkrétních výstupů přináší jejich spolupráce také intenzivnější sdílení zkušeností a posilování profesních vazeb napříč regiony.

Číst více

27. březen 2026

Národní reformy v odborném vzdělávání: urychlení pokroku v reakci na nové priority EU

Evropské systémy odborného vzdělávání a přípravy procházejí dynamickou proměnou, kterou urychlují nové priority EU i potřeby trhu práce. Nejnovější policy briefs ukazují pokrok ve zvyšování flexibility a inovativnosti systémů OVP. Do popředí se zároveň dostávají témata wellbeingu, digitalizace a moderních výukových přístupů, na něž upozorňuje i Herningská deklarace.

Číst více

23. březen 2026

Série konferencí: plynulý přechod dětí z předškolního do základního vzdělávání

Zveme vás na jarní konference k tématu přechodu dětí z mateřské do základní školy. Akce se postupně uskuteční ve všech krajích a jsou určené učitelům z mateřských a základních škol.

Číst více

19. březen 2026

Analytická zpráva z mezinárodního výzkumu PIAAC: Proč se zajímat o dovednosti dospělých

Zveřejnili jsme analytickou zprávu věnovanou výsledkům druhého cyklu PIAAC, který zastřešuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Výsledky jsou ve zprávě zasazené do kontextu snah OECD zdůrazňovat roli vzdělávání a rozvoje dovedností v celoživotní perspektivě.

Číst více

10. březen 2026

Národní metodické kabinety pokračují v práci na vzdělávacích materiálech

V první polovině února 2026 proběhla při NPI jednání všech sekcí Národního metodického kabinetu. Hlavními tématy byla tvorba a recenze vzdělávacích materiálů k podpoře zavádění rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání.

Číst více