Jaké jsou trendy v dovednostech a zaměstnanosti v evropském automobilovém průmyslu? Analýza Cedefopu přináší vhled do jednoho z nejinovativnějších výrobních odvětví v Evropě, které se zároveň výrazně zaměřuje na výzkum.

Automobilový průmysl tvoří téměř 7 % HDP Evropské unie a je lídrem v oblasti inovací výrobků. Na financování evropského průmyslového výzkumu se podílí z 20 %. Je také významným zaměstnavatelem. Přímo zaměstnává přibližně 2,8 milionu lidí (2018) a při zohlednění všech rozsáhlých dodavatelských řetězců (kovozpracující, strojírenský, textilní, gumárenský a plastikářský průmysl, výroba elektronických součástek a vývoj softwaru) je to až 12 milionů lidí. Kromě zpracovatelského průmyslu pracuje dalších 2,5 milionu lidí v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel; v odvětví prodeje pohonných hmot, pojišťovnictví a v ostatních službách je to 2,7 milionu osob.

Automobilový průmysl se poměrně rychle zotavil z hospodářské krize v roce 2009 a do roku 2018 vytvořil více než 700 000 nových pracovních míst.

Výroba motorových vozidel se vyznačuje nejvyšší intenzitou výzkumu a nejvyšší potřebou mezioborových dovedností. Kromě dovedností spojených s výzkumem a pokročilou výrobou jde např. o dovednosti z oblasti logistiky, prodeje, marketingu a práva. Výroba je přitom soustředěna jen v několika málo zemích EU. V čele stojí Německo s více než 50 % zaměstnanosti. Téměř 40 % pracovních míst pak připadá na dalších 7 členských států EU.

Výrobci automobilů ze západní Evropy přesunuli část dodavatelské sítě do členských zemí na východě. Došlo tak ke spojení vyspělé západní technologie, inovační síly a znalostí trhu s dovednostmi a produktivitou i kvalifikovaností východní pracovní síly. Slovensko a Česko nyní vedou v EU i ve světě ve výrobě automobilů na obyvatele. Východní země EU mají také nejvyšší podíl pracovníků zaměstnaných v automobilovém průmyslu.

V letech 2010–2020 vznikla 3 ze 4 nových pracovních míst v automobilovém průmyslu v zemích bývalého komunistického bloku. Šlo ale především o místa na montážních linkách, zatímco pozic s vyšší přidanou hodnotou a vyšší kvalifikační náročností bylo poskrovnu. I když místa ve výzkumu a vývoji zvolna rostou, 7 z 10 nových míst stále připadá na manuální pracovníky, jako jsou montážní a další dělníci či obsluha strojů. Naopak v zemích bývalé EU-15 tvořila v posledních deseti letech právě odborná pracovní místa (designéři, inženýři, odborníci v oblasti ICT nebo obchodu) 84 % čistého přírůstku všech pracovních míst v automobilovém průmyslu.

Změny v dovednostech

Měnící se postupy a procesy ovlivňují poptávku po pracovních místech a dovednostech v automobilovém průmyslu. V zaměstnanosti převažují technické profese (výroba, konstrukce a inženýrství) na různých úrovních kvalifikace, zatímco kancelářští a pomocní pracovníci představují pouze 1 ze 7 pracovních míst.

Technologický pokrok a postupující automatizace zároveň mění podobu zaměstnanosti. Středně kvalifikované technické profese jako obráběči kovů nebo elektrotechničtí dělníci přestávají být dominantní. Nejnovější prognóza Cedefopu týkající se poptávky po dovednostech (viz Cedefop Skills Forecast) ukazuje, že vysoce kvalifikovaná pracovní místa v průmyslu nabývají na významu. S tím souvisí i poptávka po špičkových, specializovaných dovednostech.

Povolání v automobilovém průmyslu (podíl na zaměstnanosti v roce 2020):

Automotive graf povolání

Zdroj: Databáze Skills Forecast (Cedefop).

Ukazuje se, že na mnoha pracovních místech jsou vyžadovány průřezové dovednosti (adaptabilita, týmová práce a znalost cizích jazyků) a špičkové technické dovednosti (výrobní procesy, standardy kvality, design, inženýrství).

Nejžádanější dovednosti v automobilovém průmyslu (2019–2020):

Automotive graf dovednosti

Zdroj: Skills OVATE (Cedefop).

Profese v ohrožení

Nejvíce ohrožené profese na výrobních linkách v průmyslu jsou:

  • montážní dělníci,
  • obsluha strojů,
  • obráběči kovů,
  • elektrotechničtí dělníci
  • výrobní dělníci.

Více než 1 ze 4 osob v těchto profesích je starší 50 let a podobný podíl osob má nízkou kvalifikaci a mají obvykle také horší přístup ke vzdělávání, které by jim pomohlo přizpůsobit se změnám na pracovišti nebo najít alternativní zaměstnání v případě propuštění.

Automobilový průmysl jako lídr v robotizaci

Roboty používá přibližně polovina automobilových společností v EU. V roce 2018 bylo v tomto odvětví zakoupeno více než 125 tisíc robotů, což představuje 30 % všech instalací průmyslových robotů (na druhém místě je elektrotechnický/elektronický průmysl, na třetím kovoprůmysl a strojírenství). Zvýšená poptávka po automobilech a s ní související nedostatek kvalifikovaných pracovníků a pracovních míst vedly k růstu nákladů na zaměstnance a motivovaly automobilové společnosti k automatizaci.


Připravila Martina Kaňáková

Automotive industry at a crossroad [online]. Cedefop, 17/02/2021 [cit. 2023-08-10]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/data-insights/automotive-industry-crossroads

Skills forecast [online]. Cedefop [cit. 2023-08-10]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/tools/skills-forecast


Chcete vědět, co vás v budoucnu čeká na trhu práce a jaké dovednosti budou v budoucnu potřeba? Zajímá vás budoucnost odborného vzdělávání a možné scénáře jeho vývoje?

Přihlaste se k odběru newsletteru a už vám žádná novinka neunikne. Přečtěte si již vydané novinky z Evropy a prozkoumejte, čím se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika

Další aktuality

21. srpen 2026

Lídr školy v Praze i Brně startuje už v září. Zbývají poslední volná místa

Je tu poslední příležitost přihlásit se do kvalifikačního studia Lídr školy. V Brně začínáme 16. září, v Praze 22. září. A v obou městech zbývají už jen poslední volná místa.

Číst více

19. srpen 2026

Národní pedagogický institut České republiky povede Irena Fričová

Novou ředitelkou NPI byla s účinností od 1. září 2026 jmenována Irena Fričová. Jmenovací dekret jí předal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.

Číst více

04. srpen 2026

Portugalsko: ženy mají tvořit až 30 % ICT specialistů

Portugalsko spouští program v hodnotě 13,25 milionu eur, který má podpořit genderovou rovnost v oborech STEM a do roku 2030 zvýšit zastoupení žen v ICT a technických profesích.

Číst více

03. srpen 2026

Národní pedagogický institut České republiky povede dočasně Jan Mareš

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy jmenoval s účinností od 1. srpna 2026 dočasným ředitelem Národního pedagogického institutu Mgr. Jana Mareše, MBA, vrchního ředitele sekce vzdělávání a mládeže MŠMT.

Číst více

13. červenec 2026

Jak vznikají tematické plány k modelovému ŠVP? Národní metodický kabinet diskutoval o jejich podobě

Jak má vypadat tematický plán, který učitelům skutečně pomůže při plánování výuky? Co má obsahovat, aby nebyl jen přehledem učiva, ale praktickým nástrojem pro každodenní práci ve třídě? Právě těmto otázkám se věnovala červnová kolokvia sekcí Národního metodického kabinetu.

Číst více