V Evropském indexu dovedností ČR opět získala prvenství. Za ní následují severské země, ale i další postkomunistické státy, zatímco země jižní Evropy skončily na spodních příčkách.
Komplexní charakter Evropského indexu dovedností (ESI), který kombinuje charakteristiky vzdělávacího systému i trhu práce, se v žebříčku zemí projevuje tím, že se na předních pozicích objevují země na první pohled výrazně odlišné.
Z hlediska celkového pořadí Česká republika v roce 2024 získala, jako již tradičně, první místo. Za Českou republikou se tak umístily severské země Švédsko (67,3), Dánsko (66,7), Finsko (66,6) a Island (65,7). Zároveň se ovšem spolu s Českou republikou dostaly do první desítky i další postkomunistické země jako Slovinsko (65,3) a Polsko (63,7). Naopak regionálně blízké Německo nebo Rakousko se drží přibližně uprostřed žebříčku. Poslední místa pak obsadily převážně země jižní Evropy, a to bez ohledu na to, zda se jedná o postkomunistické země jako Rumunsko, které je na 28. místě, nebo rozvinuté země jako Itálie (30. místo) nebo Španělsko (31. místo). Z hlediska změn v pořadí zemí přitom během posledních let zpravidla nedocházelo k větším skokům.
Umístění zemí v jednotlivých pilířích indexu
Pokud se zaměříme na dosažené výsledky a pořadí zemí podle jednotlivých pilířů, pak podobně jako ČR, která obsadila v pilíři Sladění dovedností a trhu práce (Skills matching) první příčku, se v tomto pilíři vysoko umístily i další z bývalých socialistických zemí. Hned za ČR tak najdeme Maďarsko, které je v rámci tohoto pilíře na druhé pozici, a Polsko, které je na třetím místě. Další v pořadí jsou pak z hlediska pilíře Sladění dovedností a trhu práce Malta (4. místo), Rumunsko a Slovinsko.
Naopak v pilíři Rozvoj dovedností (Skills development) dominují z hlediska pořadí v žebříčku zemí Finsko, Švýcarsko a Estonsko, dále se pak umístily Nizozemsko, Dánsko, Island a Rakousko. Česká republika je v tomto pilíři na 11. místě, což z hlediska srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi je pozice nejvyšší.
V pilíři Aktivace dovedností (Skills activation), kde ČR obsadila v roce 2014 až 23. místo, patří první místa Nizozemsku, Islandu, Maltě a Švédsku, naopak postkomunistické země a země jižní Evropy jsou převážně na konci žebříčku.
Přehled celkových výsledků ESI – podle jednotlivých zemí (zdroj: Cedefop)
Pořadí zemí podle jednotlivých pilířů ESI (zdroj: Cedefop)
Česká republika dosahuje v Evropském indexu dovedností (ESI) dlouhodobě nejlepšího výsledku. Interpretace tohoto výsledku je ovšem poměrně složitá a je třeba brát v úvahu širší kontext. Porovnání zemí z hlediska výsledků ESI v jednotlivých pilířích ukazuje, že země s podobnou historií často vykazují obdobné výsledky a získané skóre tak odráží nejen kvalitní a efektivní systém dovedností, ale závisí i na specifických charakteristikách vzdělávacích systémů, vazbách mezi vzděláváním a trhem práce i aktuálním ekonomickém vývoji v dané zemi.
Co stojí za českým skóre v Evropském indexu dovedností?
V České republice se do celkové hodnoty získaného skóre ESI pozitivně promítají zejména výsledky z pilíře Sladění dovedností a trhu práce, ve kterém ČR obsazuje dlouhodobě první pozici. Pozitivní výsledky jsou zde ovlivněny především nízkou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti a nízkým podílem nedobrovolných částečných úvazků. Druhou stranou mince ve vztahu k hodnocení těchto indikátorů je ovšem zamrznutí trhu práce, nižší flexibilita i nedostatečná nabídka zkrácených úvazků, což může omezovat ekonomické zapojení některých skupin obyvatelstva.
I v případě dalšího významného indikátoru, který kladně ovlivňuje celkový dosažený výsledek ESI – vysokého podílu žáků, kteří procházejí odborným vzděláváním, rovněž není při pohledu na širší kontext kladná interpretace zcela jednoznačná. V situaci, kdy je oborová soustava v rámci odborného vzdělávání tvořena vysokým počtem poměrně úzce koncipovaných oborů, zvyšuje vysoký podíl žáků odborného vzdělávání riziko, že absolventi nebudou dostatečně vybaveni kompetencemi potřebnými pro celoživotní vzdělávání a nebudou dostatečně flexibilní, aby reagovali na změny rychle se měnícího trhu práce. Zároveň platí, že již v současnosti odchází vysoký podíl absolventů středních odborných škol v prvních letech po ukončení studia pracovat do jiných oborů, kde získanou odbornost nevyužívají. Tento trend opakovaných změn profese během života bude v souvislosti s očekávanými změnami na trhu práce pravděpodobně sílit.
Z hlediska využití ESI samozřejmě platí, že vysokou pozornost je třeba věnovat zejména těm škálám, kde Česká republika neskóruje příliš vysoko, nebo kde se dokonce zhoršuje, tedy zejména pilíři Aktivace dovedností. Zde došlo k propadu zejména v oblasti zaměstnanosti absolventů v důsledku krize. Zároveň je ovšem třeba i výsledky, které se zdají na první pohled velmi pozitivní, vnímat a posuzovat v dlouhodobější perspektivě. V současnosti podle výsledků ESI platí, že struktura dostupných kvalifikací relativně dobře odpovídá poptávce, zároveň je ale třeba si uvědomit, že současný ekonomický model je založený na vysokém podílu průmyslové výroby s nízkou přidanou hodnotou. Pokud máme tento nevýhodný ekonomický model překonat a stát se konkurenceschopnou a znalostně orientovanou ekonomikou, pak současná struktura kvalifikací již pro naplnění tohoto cíle patrně dostačující nebude.
- Chcete se dozvědět o výsledcích ČR do detailu? Přečtěte si článek ČR přes mírné zhoršení obhájila prvenství v Evropském indexu dovedností.
Text pro ReferNet ČR zpracovala Ing. Jana Trhlíková na základě dat European skills index (Cedefop).
Zajímá Vás, jakým vývojem prochází odborné vzdělávání v Evropě? Přečtěte si novinky z Evropy a prozkoumejte, čím se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika.
