Skills Intelligence: nástroj pro odhalování budoucích kvalifikačních potřeb

Dovednosti a kvalifikace odpovídající potřebám trhu práce umožňují pracovníkům získat zajímavé pracovní uplatnění, zároveň jsou nezbytnou podmínkou pro zajištění ekonomického růstu. Nástrojem, který spojuje výsledky analytických a výzkumných prací s cílem poskytnout komplexní informace a syntetický pohled na současný stav i budoucí trendy na trhu práce v Evropě, je platforma Skills intelligence. Tato platforma obsahuje projekce budoucích trendů zaměstnanosti v jednotlivých sektorech ekonomiky a profesních skupinách za všechny země EU. Síla prognóz Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) přitom spočívá v tom, že používají jednotnou metodiku, takže výsledky jsou srovnatelné mezi zeměmi a umožňují na jedné straně získat celkový obrázek o trendech na trhu práce a rozvoji dovedností v rámci celé EU a na druhé straně identifikovat specifické stránky jednotlivých ekonomik. V současnosti prognóza pokrývá období až do roku 2035.

Interaktivní platforma Skills intelligence představuje nástroj pro narativní vizualizaci dat, který může pomoci tvůrcům politik a dalším uživatelům porozumět trendům v povoláních, sektorech, zemích a dovednostech. Tento nástroj je postaven na dvou hlavních pilířích. První pilíř tvoří datová část založená na sadě indikátorů, které pocházejí z výzkumů a analýz Cedefopu (předpověď dovedností, evropský průzkum dovedností a pracovních míst a dovedností OVATE) a oficiálních statistik vypracovaných Eurostatem (EU-LFS, EU-SILC, výzkum využívání ICT v domácnostech a jednotlivci). Druhým pilířem je kvalitativní obsah (data insights), což jsou zprávy a analýzy k různým tématům.

Interaktivní platforma Skills inteligence umožňuje zobrazit jednotlivé indikátory v různých souvislostech, např. zobrazit výsledky podle vybraných zemí nebo vyhledat data, která jsou k dispozici pro zvolená povolání nebo odvětví. Pro získání komplexnějšího pohledu byly rovněž vyvinuty tematické panely, které propojují nejzajímavější data o důležitých oblastech, jako je např. digitalizace a technologie, trendy v oblasti zaměstnanosti nebo poptávka po dovednostech a umožňují je nahlížet z různých úhlů pohledu.

Výchozí situace České republiky oproti zemím EU

Abychom získali vhled do typů ekonomických činností, kterými se země zabývá, a do dovedností, které se v současnosti uplatňují na trhu práce, je třeba se zaměřit na indikátory, jako je celkový počet zaměstnaných v jednotlivých povoláních a odvětvích a na rozdělení podle úrovně vzdělání nebo věku. Indikátory popisující trendy v oblasti zaměstnanosti pracují s hodnotami z roku 2022.

Vývoj počtu zaměstnaných obyvatel

Z tohoto ukazatele můžeme odvozovat řadu dalších důležitých poznatků o fungování trhu práce v jednotlivých zemích. Vyjadřuje celkový počet lidí jakéhokoli věku, kteří v současné době pracují. Z pohledu České republiky je přitom tento ukazatel velmi významný. Zatímco růst podílu zaměstnaného obyvatelstva v rámci EU v roce 2022 dosáhl 2,3 %, Česká republika je jedinou zemí EU, kde podíl zaměstnaného obyvatelstva poklesl (-0,8 %), a obsadila tak poslední místo v žebříčku. Ukazuje se tak, že nedostatek pracovní síly v ČR má reálný základ a může být limitujícím faktorem pro další ekonomický růst založený na dosavadních ekonomických modelech.

Zaměstnanost v odvětvích

Ukazatelem, ze kterého rovněž vyplývají výrazné rozdíly mezi Českou republikou a ostatními zeměmi EU, je rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích. V roce 2022 pracovala v ČR v oblasti výroby více než čtvrtina pracovníků (26,3 %), zatímco v rámci EU tento podíl činil jen 15,8 %. Mírně vyšší byl v ČR i podíl pracujících ve stavebnictví (7,8 % oproti 6,8 % za EU) a v dopravě a skladování (6,1 % v ČR oproti 5,2 % v EU). Podobné zastoupení pracovníků jako v ČR najdeme v EU v oblasti vzdělávání, v odvětví ICT služeb nebo veřejné správě a obraně. Naopak výrazně nižší bylo v ČR zastoupení pracovníků v sektoru zdravotní a sociální péče, kde pracovalo jen 8 % lidí, zatímco v rámci EU 11,1 %. Určitým překvapením může být skutečnost, že významně méně lidí se v ČR uplatňuje v oblasti administrativních služeb, kde podíl pracovníků je ve srovnání s EU téměř poloviční (2,2 % oproti 4,2 %).

Zaměstnanost podle úrovně vzdělání

Specifická je i výchozí situace ČR z hlediska vzdělanostních úrovní pracujících. Velmi nízké je zastoupení pracovníků s nízkou úrovní vzdělání (4,4 % oproti 16,7 % za EU). Naopak velmi nadprůměrný je podíl těch, kteří mají střední úroveň vzdělání (68,8 % oproti 46,3 % v EU) a výrazně nižší je pak v ČR podíl pracujících s vysokou úrovní vzdělání (26,8 % oproti 36,9 % v EU).

Zaměstnanost podle věkových skupin

Zatímco rozdíly ve struktuře zaměstnanosti z hlediska odvětví a úrovně vzdělání mezi ČR a průměrem zemí EU jsou značné, z pohledu věkového rozložení pracovní síly se Česká republika tolik neliší. Největší rozdíl najdeme v nejnižší věkové skupině15–24 let, kde v rámci ČR byl za rok 2022 podíl pracujících v tomto věku nižší (4,9 % oproti 8 % za EU). Ve střední věkové skupině 25–49 let se ovšem tento rozdíl už vyrovnával (61,5 % za ČR oproti 57,6 % v EU). A zapojení pracujících ve vyšších věkových skupinách, a to jak ve věku 50–64 let, tak i v nejstarší skupině nad 65 let, v podstatě odpovídá průměru EU. Současná ekonomická aktivita a zapojení pracujících vyšších ročníků tak tedy není nižší než v EU jako celku.

Kudy se bude ubírat vývoj zaměstnanosti v České republice podle projekce do roku 2035?

Hodnoty některých indikátorů popisující výchozí stav ukazují zásadní odlišnosti a specifika českého trhu práce. Jaký vývoj očekáváme do roku 2035 z pohledu vybraných indikátorů?

Budoucí růst zaměstnanosti

Jedním ze základních indikátorů, který poskytuje rámec předpokládaných změn v poptávce po dovednostech, je budoucí růst zaměstnanosti. Projekce budoucího růstu zaměstnanosti mezi roky 2022 a 2035 v rámci celé EU předpokládá růst o 5,6 %, ovšem za ČR indikátor naopak předpokládá pokles o 0,2 %. Zaměstnanost tak má v budoucích desetiletích stagnovat nebo dokonce mírně klesat, což může signalizovat problémy a napětí na trhu práce.

Budoucí zaměstnanost v jednotlivých odvětvích

Z hlediska budoucího rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích projekce do roku 2035 za Českou republiku předpokládá určité vyrovnání v podílech pracovníků v jednotlivých odvětvích směrem k průměru obvyklému v zemích EU. Zpracovatelský průmysl má nadále hrát klíčovou roli, ale největší pokles pracovníků se předpokládá právě v oblasti výroby a dále i ve stavebnictví. Projekce zároveň očekává pokles pracovníků i ve veřejném sektoru a v obraně a rovněž v maloobchodě a velkoobchodě. Naopak největší nárůst pracovníků by měl nastat v oblasti sociální péče a zdravotnictví, tedy v sektoru, kde je podíl pracujících ve srovnání s průměrem EU nižší. Nárůst můžeme předpokládat i v souvislosti se stárnutím obyvatelstva. Prognóza rovněž přepokládá nárůst pracovníků ve službách, včetně oblasti ICT.

Místo České republiky v high-tech ekonomice

Indikátory nástroje Skills Intelligence také popisují, jak by se podle projekce měla vyvíjet zaměstnanost v České republice v oblasti high-tech ekonomiky.

Zaměstnanost v high-tech ekonomice

Mimořádně dobrého výchozího stavu podle údajů pro rok 2022 dosáhla ČR v ukazateli zaměstnanost v high-tech ekonomice, který udává podíl osob zaměstnaných ve výrobních odvětvích a odvětvích služeb, jež jsou považována za náročná na znalosti a vyspělé technologie. Údaje jsou poskytovány za high-tech zpracovatelský průmysl, znalostně náročné high-tech služby a high-tech ekonomiku jako celek (součet zaměstnanosti v high-tech zpracovatelském průmyslu a službách). Česká republika získala v rámci EU prvenství s maximální hodnotou 14,4 %, zatímco hodnota za EU činila jen 7,8 %. Nadprůměrně vysoká hodnota ukazatele zaměstnanosti v high-tech ekonomice jako celku je dána zejména vysokou zaměstnaností v high-tech zpracovatelském průmyslu. Zde ČR dosáhla více než dvojnásobku průměru EU (10,9 % oproti 5 %). Naopak procento zaměstnaných ve znalostně náročných high-tech službách zhruba odpovídalo průměru (3,5 % oproti 3,4 % za EU).

Projekce do roku 2035 ovšem pro Českou republiku v této oblasti předpokládá jen minimální nárůst celkového podílu zaměstnaných v high-tech ekonomice, a to z 14,4 % na 14,6 %. V dílčích sledovaných ukazatelích se přitom očekává odlišný vývoj: zatímco zaměstnanost v oblasti high-tech služeb by se měla ještě mírně zvýšit na 4,2 %, podíl zaměstnaných v high-tech technologiích by měl naopak mírně klesnout (z 10,9 % na 10,4 %). I přes tuto očekávanou stagnaci by si ovšem ČR ovšem podle projekce do roku 2035 měla z hlediska v zaměstnanosti v high-tech ekonomice zachovat jedno z předních míst v žebříčku.

Zaměstnání v high-tech profesích

Nadprůměrných výsledků dosahuje ČR v ukazateli zaměstnání v high-tech profesích, který udává podíl lidí zaměstnaných ve vědě, strojírenství a ICT povoláních. Podíl zaměstnaných v high-tech profesích na celkové zaměstnanosti v podstatě udává technologickou náročnost odvětví nebo celé země.

Průměrná zaměstnanost v high-tech povoláních v roce 2022 činila pro EU jako celek 10 %, zatímco hodnota pro ČR byla mírně nadprůměrná (11,8 %). Pro rok 2035 se odhaduje, že zaměstnanost v high-tech povoláních stoupne v rámci EU na 11,5 %. Česká republika by podle projekce měla udržet nadprůměrný podíl zaměstnanosti v high-tech povoláních. Celkově by měl dosáhnout 14,2 %. Přitom rozdíl oproti průměru je dán především vyšším odhadovaným podílem pracovníků v high-tech povoláních v oblasti ICT služeb, který by měl v ČR dosáhnout 67,3 % oproti 56,1 % v EU.

Projekce do roku 2035 tedy předpokládá, že podíl pracovníků, jak v oblasti high-tech ekonomiky jako celku, tak i v high-tech profesích v jednotlivých odvětvích, bude ve srovnání s EU nadprůměrný.

Budoucí vývoj zaměstnanosti vyžadující odborné vzdělávání

Zajímavým tématem z pohledu České republiky, která je průmyslovou zemí s vysokým podílem odborného vzdělávání, je budoucnost povolání, která vyžadují odborné vzdělávání a přípravu.

Zaměstnaní s odborným vzděláním napříč zeměmi

V průměru za EU se očekává, že v roce 2035 bude podíl zaměstnaných s odborným vzděláním napříč profesemi dosahovat jen lehce nadpoloviční většiny (53,8 %). Přitom rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou v tomto ukazateli značné (minimum 31,7 % pro Lucembursko, zatímco maximum 65,8 % pro Řecko). V České republice má být podle projekce podíl pracujících v profesích vyžadujících odborné vzdělání nebo přípravu nadprůměrný a má činit 60,1 %.

Budoucnost povolání v oblasti odborného vzdělávání

Ukazatel Budoucnost povolání v oblasti odborného vzdělávání a přípravy reaguje na měnící se koncept odborného vzdělávání a přípravy a na vývoj povolání vyžadujících odborné vzdělávání v čase. Z tohoto důvodu rozšiřuje definici odborného vzdělávání nad rámec tradičního významu a rozděluje povolání, která vyžadují odborné vzdělávání a přípravu do tří skupin:

1. tradiční povolání v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (např. stavební dělníci nebo obsluha zařízení);
2. moderní odborná povolání (jako pečovatelé nebo pracovníci v osobních službách), která obvykle vyžadují buď vyšší úroveň kvalifikace než v minulosti (se silně rostoucím podílem absolventů terciárního vzdělávání), nebo vyžadují stejnou úroveň dovedností, ale v oborech mimo tradiční oblasti odborného vzdělávání a přípravy;
3. nová odborná povolání vyžadující vyšší úroveň dovedností a v oborech mimo tradiční odborné vzdělávání (například technici ICT nebo zdravotničtí pracovníci).

Kromě toho ukazatel porovnává výhled zaměstnanosti těchto profesí v odborném vzdělávání a přípravě s profesemi, které nevyžadují odborné vzdělávání a přípravu (jako manažeři a většina úřednických profesí), a dále také s profesemi, pro které stačí nižší úroveň dovedností (základní profese).

Projekce pro Českou republiku očekává, že do roku 2035 dojde k poklesu zaměstnanosti v oblasti tradičních odborných povolání (z 33,5 % na 28,4 %). Tento pokles je ovšem nižší než předpokládané snížení v rámci EU (na 20,4 %), takže ve srovnání s EU mají tato tradiční odborná povolání i do budoucna tvořit výraznější podíl. Mírný pokles se pak pro ČR očekává v případě podílu tzv. moderních odborných povolání (z 24,6 % na 22,6 %) a nových odborných povolání (z 10,8 % na 9,2 %), což v podstatě kopíruje očekávaný trend i v rámci celé EU. Největší změna se pak očekává v nárůstu podílu pracovníků, kteří budou pracovat v povoláních nevyžadujících odborné vzdělání, kdy v ČR má dojít ke zvýšení podílu těchto pracovníků do roku 2035 z 30,7 % na 39,5 %. I tak je ovšem tento předpokládaný nárůst nižší než za EU, kde má dosáhnout až 43,2 %.

Potřebné dovednosti z pohledu automobilového průmyslu

Pro ekonomiku ČR je stále stěžejní automobilový průmysl. Zajímavé proto jsou pro ČR i výsledky analýzy Cedefopu, která se zaměřila na trendy v oblasti kvalifikací a zaměstnanosti v evropském automobilovém průmyslu, jednom z nejinovativnějších a na výzkum nejvíce zaměřených výrobních odvětví v Evropě. Analýza zohledňuje vyrovnávání se s pandemií covidu-19 a novými výzvami v podobě ekologické a digitální transformace. Mezi základní potřebné dovednosti pro budoucnost řadí: schopnost plnění více rolí/funkcí, dovednosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví v práci, dovednosti pro zavádění nových produktů a marketing, dovednosti v oblasti nových technologií, dovednosti v oblasti posílení logistiky či dovednosti využít nové pracovní příležitosti.

• Chcete se dozvědět více? Přečtěte si článek Automobilový průmysl na rozcestí.

Text pro ReferNet ČR zpracovala Ing. Jana Trhlíková.

Cedefop. (2024). Skills Forecast. European Centre for the Development of Vocational Training. https://www.cedefop.europa.eu/en/tools/skills-forecast

Cedefop. (2024). Skills intelligence. European Centre for the Development of Vocational Training. https://www.cedefop.europa.eu/en/tools/skills-intelligence

Cedefop. (2021). Automotive industry at a crossroad. European Centre for the Development of Vocational Training. https://www.cedefop.europa.eu/en/data-insights/automotive-industry-crossroads

Foto od Andy Kelly na Unsplash

Zajímá Vás, jakým vývojem prochází odborné vzdělávání v Evropě? Přečtěte si novinky z Evropy nebo se přihlašte k jejich odběru. Odborným vzděláváním se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika.