Individuální vzdělávací účty jsou nástrojem finanční podpory pro vzdělávání dospělých. Cedefop analyzoval jejich potenciál v pěti evropských zemích a upozorňuje na podmínky úspěšného zavádění i možné překážky.
Individuální vzdělávací účty usnadňují dospělým přístup ke vzdělávacím příležitostem tím, že poskytují finanční podporu. Zvyšují tak motivaci dospělých k dalšímu vzdělávání.
V posledních letech se staly individuální vzdělávací účty důležitým tématem pro tvůrce politik zejména v souvislosti s doporučením Rady EU o individuálních vzdělávacích účtech z roku 2022. Doporučení představilo ambicióznější koncepci vzdělávacích účtů: pojímá je jako způsob distribuce individuálních vzdělávacích poukázek, které jsou určené všem dospělým v produktivním věku.
Tyto vzdělávací poukázky jsou přenositelné a lze je v průběhu času kumulovat, což dospělým umožňuje vybrat si vzdělávání vedoucí k uplatnění na trhu práce, kariérové poradenství nebo si zajistit validaci (tj. ověření) předchozího učení.
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) v návaznosti na doporučení Rady podporuje země EU v tvorbě znalostní základny, ze které bude možné čerpat při vytváření a zavádění individuálních vzdělávacích účtů.
První poznatky ze studie o individuálních vzdělávacích účtech
Cedefop připravuje studii, která zkoumá potenciál individuálních vzdělávacích účtů v pěti členských státech EU – Německu, Estonsku, Irsku, Nizozemsku a Rakousku. Mechanismy financování vzdělávání dospělých v těchto zemích jsou poměrně složité, přičemž individuální vzdělávání dospělých je v nich podporováno z veřejných zdrojů. Složitost již existujících mechanismů představuje výzvu pro zavedení individuálních vzdělávacích účtů tak, aby se nepřekrývaly se stávajícími finančními nástroji.
Podle studie Cedefopu jsou pro zavádění individuálních vzdělávacích účtů příznivější země, které kombinují financování na straně nabídky (různé fondy, programy atd.) s několika osvědčenými nástroji (např. poukázky, stipendia) podporujícími individuální vzdělávání dospělých na straně poptávky. Tyto nástroje stimulující poptávku jsou například v Rakousku, Německu či Nizozemsku využívány na regionální nebo lokální úrovni a zaměřují se na konkrétní skupiny dospělých. Méně příznivé podmínky pro zavádění individuálních vzdělávacích účtů skýtají země, kde převládají mechanismy financování na straně nabídky, jako je Estonsko a Irsko.
Jaké mají země zkušenosti?
Z případových studií jednotlivých zemí zapojených do studie vyplývají zajímavé postřehy:
- V Nizozemsku do nedávna fungoval model pro financování vzdělávání dospělých STAP, který se blížil koncepci individuálních vzdělávacích účtů. Nizozemská zkušenost poukazuje na potřebu zavádět podobná opatření postupně, začít v malém měřítku na základě dostupných rozpočtů a zajistit přísné zajištění kvality pro vzdělávací programy a poskytovatele.
- V Rakousku existuje na národní úrovni model financování na straně poptávky (FacharbeiterInnenstipendium), který se podobá individuálním vzdělávacím účtům a který zajišťuje veřejná služba zaměstnanosti. Souběžně zde fungují také různé regionální nástroje na bázi individuálních vzdělávacích účtů poskytované spolkovými zeměmi.
- Německo má dlouholeté zkušenostmi s celou řadou národních a regionálních schémat financování na straně poptávky (většinou na základě poukázek) a s reformami zohledňujícími socioekonomické změny.
- V Estonsku hrají hlavní roli osvědčené mechanismy financování na straně nabídky, kvůli čemuž je systém méně vhodný pro zavádění nových nástrojů financování na straně poptávky, jako jsou individuální vzdělávací účty.
- V irském systému je vzdělávání dospělých z velké části hrazeno z národního vzdělávacího fondu, který je financován z příspěvků podniků. Dominují zde strategie financování na straně nabídky, což omezuje prostor pro doplňkové zavedení individuálních vzdělávacích účtů.
Chcete se dozvědět více?
- Podívejte se na záznam ze setkání Cedefopu Financing adult learning: zooming in on individual learning accounts.
- Seznamte se s doporučením k implementaci individuálních vzdělávacích účtů v České republice.
Připravila Aneta Vencovská
Cedefop (2024, December 11). Fostering greater participation in adult learning – the role of Individual Learning Accounts.
Zajímá Vás, jakým vývojem prochází odborné vzdělávání v Evropě? Přečtěte si novinky z Evropy nebo se přihlašte k jejich odběru. Odborným vzděláváním se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika.
